Cílem kulatého stolu bylo prodiskutovat téma, o kterém se sice hodně mluví, ale o reálných efektech se jen málo ví. Ambicí bylo tuto mezeru zaplnit. Na akci rezonovaly i příspěvky vědců Masarykovy univerzity zapojených do projektu Národního institutu SYRI. Seminář se konal pod záštitou předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové.
Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš dnes vyzdvihl význam institutu SYRI, který propojuje vědce Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd. „Jsem velice rád, že Masarykova univerzita může být koordinující institucí. V rámci SYRI se vědci potkávají i na tématech, o kterých dříve ani nepřemýšleli. Propojování odborníků napříč spektrem, které na univerzitách nebo v ústavech Akademie věd máme, dříve nebylo tak zřetelné,“ zmínil v úvodu Martin Bareš. Dnešní seminář byl do značné míry diskusní. „Nejsme advokáti určitého řešení, ale zprostředkovatelé výzkumu, kteří se tématem zabývají,“ uvedl Roman Chytilek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na Právo a vládnutí.
Obcí do 500 obyvatel je v ČR přes 3400, tedy více než 50 % všech obcí, a žije v nich 8 % populace. V sousedním Rakousku, ve kterém v nedávné době proběhlo slučování obcí ve spolkové zemi Štýrsko, je takových malých obcí pouze 5 % a žije v nich pouze 0,4 % populace. „Slučování obcí v ČR tak, v porovnání s jinými zeměmi v regionu, nabízí vetší potenciál zvýšení efektivity vládnutí,“ doplnil Mikula.
Pohledy proti slučování nabídl na místě děkan fakulty sociálních studií Stanislav Balík. Slučování malých obcí podle něj sice nabízí ekonomické úspory, politické ztráty jsou ale daleko větší. Takový krok vzdálí občanům veřejnou správu a naruší plnohodnotný život na venkově, upozornil dnes Balík. Pro české země je podle něj typická oddělenost a relativní uzavřenost daná historickým osidlováním krajiny. „Pro naše území je typický svět malých a velkých vesnic, které mají jasně odlišnou identitu od svých sousedů. Se sousedy je přitom zároveň pojí četné přátelské či přímo rodinné vazby,“ vyjádřil se Balík.
V České republice je asi 4700 obcí, ve kterých žije méně než 1000 obyvatel. Přinejmenším těch by se zamýšlené slučování z důvodu úspor dotklo nejvíce. „Přestaly by o svém osudu rozhodovat samy. Přišli bychom tak o nemalou část politicky aktivních občanů, kteří často za symbolickou odměnu odvádějí velkou práci pro své komunity,“ dodal Balík.
Naopak pro slučování jsou některé názory ekonomů. Ekonom SYRI a CERGE Filip Pertold zmínil, že roztříštěnost zřizovatelů vzdělávacích institucí má negativní dopad na dostupnost předškolních zařízení v ČR. „Malé obce nemají dostatek prostředků na investice v této oblasti. Příliš mnoho zřizovatelů škol a školek také znamená, že zřizovatelé nemají kapacitu na pomoc s administrativou ředitelům škol a školek. Řada investic, třeba do dětských skupin, je závislá na dotacích od státu. Malé obce mají malou kapacitu,“ argumentoval Pertold.
„Vynucované slučování obcí je rozhodně krok špatným směrem, jehož reálné dopady vysoce převažují odhadované úspory pro státní rozpočet. Podstatná část občanů by oprávněně vnímala takové rozhodnutí jako snížení váhy svého hlasu při rozhodování o lokálních záležitostech. V každé starostce a starostovi máme schopné manažery, kteří se pečlivě a napřímo starají o svěřené území, ke kterému mají osobní vztah. Podporujme a usnadňujme dobrovolnou spolupráci obcí, a ne umělé obecní slepence, které nebudou nikdy fungovat,“ reagovala naopak Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR, která dnešní akci společně se SYRI pořádala.
