Přejít na hlavní obsah

Hranice anonymity má každý nastavené jinak, výzkumnice se pustila do jejich výzkumu

S dosavadní definicí anonymity není příliš spokojená Hana Macháčková z fakulty sociálních studií. Díky grantu ERC CZ se nyní pustila do rekonceptualizace vnímané anonymity v online prostředí a hledání faktorů, které ji ovlivňují.

Hana Macháčková získala na následující dva roky podporu na realizaci svého projektu Vnímaní anonymity v online komunikaci.

Program ERC CZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podporuje výzkumné projekty, které uspěly v druhém kole hodnocení Evropské výzkumné rady, ale z důvodu nedostatku evropských finančních prostředků neobdržely podporu od ERC. Hana Macháčková tak získala na následující dva roky podporu na realizaci svého projektu Vnímaní anonymity v online komunikaci (č. LL2304) od českého ministerstva.

Digitální prostředí je dnes velmi různorodé a lidé se pohybují v mnoha různých online prostředích, kde mohou být více či méně anonymní. Hana Macháčková vychází z toho, že na jedné straně se lidé pohybují na sociálních sítích, kde o sobě zveřejňují spoustu údajů, ale zároveň existují online platformy, kde může člověk svou identitu zakrýt. „Anonymita bývá často definována právě tím, že člověka nelze identifikovat, například zjistit jeho jméno, věk, vzhled, zaměstnání… Jenže, co to opravdu znamená? Pohybujeme se totiž v prostředí, kde se můžeme bavit o identifikaci ve smyslu ‚všichni z fotek znají mě a členy mé rodiny‘ ale také ‚moje IP adresa je dohledatelná‘,“ říká výzkumnice. 

Anonymita jako taková tedy může označovat více věcí, ale většinou se podle Hany Macháčkové zkoumá jen jeden aspekt, například jestli se vzájemně vidíme či máme uveřejněné identifikační údaje. „Současně se velmi často řeší jen to, jestli anonymita je nebo není; a to je vše. Právě to však bylo popudem k mému výzkumu, protože máme-li opravdu pochopit roli různých online prostředí v naší interakci, nemůžeme zůstat na této úrovni, ale musíme se hlouběji věnovat tomu, co anonymita jako taková označuje,“ přibližuje vědkyně, která na fakultě vede pracoviště Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti.

S kolegyněmi a kolegy se tak chce v následujících měsících na anonymitu zaměřit detailněji. Například s ohledem na to, zda lidé dokáží v online prostředí u druhých poznat, jaké jsou osobnosti, čemu věří, odkud pochází.  Zda umí odhalit jejich sociální okolí – rodinu, přátele, práci, nebo člověka online či offline dohledat. Případně zda vědí, jak druhý člověk skutečně reaguje na jejich vzkazy. „Identifikace jednotlivých oblastí, které si pod anonymitou můžeme představit, bude předmětem naší rekonceptualizace. Jedním z výstupů by také mělo být nové, komplexní měření vnímání anonymity online, které poslouží pro další výzkumy," objasňuje Hana Macháčková.

Důraz na subjektivní vnímání je v projektu klíčový. Není to tak, že pro člověka určité prostředí automaticky anonymní je, nebo není. Naopak, lidé se liší v tom, jak moc anonymní jej vnímají. „Například absence profilové fotografie na sociální síti může pro někoho znamenat, že svou anonymitu vnímá jako vysokou, protože ho nelze dle vzhledu rozpoznat. Někdo jiný se však ve stejné situaci může cítit méně anonymně, třeba proto, že takový profil obsahuje další identifikující informace,“ popisuje základy svého výzkumu.

A právě toto subjektivní vnímání je z perspektivy sociální psychologie tím, co ovlivňuje naše chování. „Například výzkum o online agresi často předpokládá, že díky anonymitě dochází k vyšší agresi. Jiné studie zase ukazují, že anonymita pomáhá lidem svěřit se s hodně osobními a bolestnými zážitky. Další studie zkoumají, jak anonymita ovlivňuje důvěru. Anonymitu bychom proto měli brát jako něco, co může tvarovat naši komunikaci a co je ovlivněno specifickým kontextem v digitálním prostředí.“

Jaké faktory vnímání anonymity ovlivňují, to chce Macháčková také zkoumat: „Zatím spíše jen spekuluji o individuálních faktorech, které mezi lidmi dělají rozdíly. Může to být digitální gramotnost, zkušenosti s online interakcemi, individuální hranice soukromí, či norma vztažená k online chování a sdílení osobních informací. Zaměřit se chceme ale také na sociální kontext celé interakce. A samozřejmě na to, jak se toto vnímání liší v různých online prostředích.“

Zisk aktuálního ERC CZ grantu pro Hanu Macháčkovou hodně znamená. „Přípravě projektu pro ERC jsem dala hodně času a energie a jsem ráda, že se povedlo získat tuto podobu grantu a můžeme realizovat základní myšlenky projektu. Významný je i proto, že do přípravy bylo zapojeno více kolegyň a kolegů, kteří mi poskytovali neocenitelnou zpětnou vazbu a ukázali, že zde existuje velká kolegiální podpora,“ připomíná. 

Hledání dalších témat výzkumu tím ale nekončí. Jedním z výstupů aktuální práce totiž je podání žádosti o evropský ERC grant. „V současné chvíli už začínám přemýšlet o tom, kam se posunu ve své výzkumné práci dál,“ naznačuje vedoucí pracoviště Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti. 

Hlavní novinky