Aplikovaná behaviorální analýza (ABA) se zaměřuje na změnu lidského chování k lepšímu. Snaží se podporovat rozvoj nových dovedností, hledá příčiny vzniku náročného chování a možnosti, jak jej změnit. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity i díky spolupráci s Michaelem Keenanem získala zatím jako jediná v České republice mezinárodní certifikaci pro poskytování vzdělávání v ABA od Association for Behavior Analysis International a akreditaci Ministerstva zdravotnictví ČR pro vzdělávání behaviorálních analytiků. Absolventi tohoto oboru mohou pomáhat s výchovou a vzděláváním nejen dětem s poruchami autistického spektra.
Keenan se k behaviorální analýze dostal během studia psychologie mimo jiné díky velmi specifické osobní zkušenosti z dětství. Vyrůstal v Severním Irsku, v konfliktním období nazývaném „The Troubles“. Jeho otec byl katolík a matka protestantka a měl tedy příležitost vnímat tuto dobu z jedinečné perspektivy. „Jako dítě máte rád své prarodiče, rád je navštěvujete, ale kdykoliv jsem já šel za svými protestantskými nebo katolickými prarodiči, vnímal jsem rozdíly mezi nimi. Nejzajímavější pro mě tenkrát byl fakt, že jsem je nikdy neviděl pohromadě v jedné místnosti,“ vysvětlil jednu z příčin svého zájmu o behaviorální psychologii Keenan. Už jako dítě totiž viděl, že i když lidé žijí ve stejném prostředí, mohou mít rozdílný pohled na svět a dění okolo sebe, rozdílné chování, a to jen díky výchově.
Chování a to, co jej ovlivňuje, se stalo předmětem jeho dlouhodobého vědeckého zájmu. „V behaviorální analýze se soustředíme na přesný popis a snahu o porozumění příčinám chování. Chování ale nevnímáme tak, jak lidé běžně tento pojem používají. Díváme se na něj jako na jev, který je pod kontrolou různých vlivů od genetiky přes prostředí, zkušenosti či kulturu. Mezi chování tak v behaviorální vědě nepatří jen fyzické projevy jedince, ale i jeho myšlení či poznávání a také sebeuvědomění.“
Nejen chování patří mezi výrazy, které se používají v behaviorální analýze s výrazně jiným obsahem, než jim přisuzují běžní lidé. „Platí to třeba pro slůvko trénink, které si mnoho lidí vykládá tak, že k lidem přistupujeme jako ke zvířatům a učíme je nějaké dovednosti cestou odměn a trestů. Ale trénují přece i sportovci, aby zdokonalili své výkony. A výchova je vlastně také způsob tréninku, který má dětem vštípit pravidla, aby jim pomáhala fungovat v dané společnosti. A rodiče při ní také používají chválu či výtky,“ upřesnil Keenan.
ABA se tedy snaží najít příčiny konkrétního chování a upravit jej tak, aby danému člověku přinášelo užitek a bylo pro jeho okolí přijatelné. Není to ale jen prosté uplatňování pozitivní zpětné vazby na vhodné či dobré chování. Protože chování jedince je výsledkem celé řady vnějších vlivů, musí se často změnit i okolní prostředí nebo upravit chování někoho dalšího.
„Se svými studenty rád dělám takový experiment. Ukážu jim dva grafy, kde na jednom je vysoká četnost vyrušování ve školní třídě a na druhém zase záznam četnosti vhodného chování bez vyrušování. Ptám se jich, která z těch skupin se v budoucnu pravděpodobněji dostane do konfliktu se zákonem. Všichni si vyberou děti, které vyrušují. Jenže ve skutečnosti jde o ty samé děti před a po intervenci behaviorálního analytika,“ popsal Keenan příklad z praxe, kdy se v téměř nezvladatelné školní třídě podařilo za pomoci gamifikace a oceňování pozitivního chování změnit celkovou atmosféru. Jak ale Keenan dodává, není to jednorázová záležitost. Aby pozitivní efekt přetrval, musí se žádoucí chování dlouhodobě podporovat a utužovat. A to vyžaduje změnu i v přístupu učitele, který se nesmí soustředit jen na nevhodné chování, a to dobré ignorovat.
Pomoc dětem s poruchou autistického spektra
Ve světě se s dobrými výsledky využívají intervence založené na ABA především jako pomoc rodičům dětí s poruchami autistického spektra. A právě tito lidé přivedli Keenana a jeho ženu Karolu Dillenburgerovou do Česka a na Masarykovu univerzitu, když jim napsali s prosbou o pomoc.
Behaviorální analýza a její aplikace totiž ještě před deseti lety nebyly v ČR vůbec zavedené a neexistovali u nás ani žádní odborníci, kteří by mohli pomáhat rodičům dětí s autismem. „Byla to spousta práce, abychom behaviorální vědu dostali do povědomí veřejnosti, začali školit profesionály a mohli nabídnout pomoc těm, kdo ji potřebují,“ podotkl Keenan.
Nejenže bylo potřeba ukázat nové možnosti rodičům, psychologům či speciálním pedagogům, ale také politikům a zdravotním pojišťovnám. „Součástí této práce byl a je také boj s tím, že ještě stále mnoho lidí vysvětluje behaviorální principy chybně jako něco, co se děje proti vůli člověka, jehož chování má být ovlivněno. Ale tak to není, my neměníme nikoho proti jeho vůli, vždy je to o společné práci, o pomoci se změnou.“
Problém také je, že se praktikováním ABA intervencí občas zabývají lidé, kteří k tomu nejsou kvalitně vyškolení. „Bohužel se vždy najdou tací, kteří v podobných věcech vidí příležitost k jednoduchému výdělku. Ale není přece možné kvůli selhání jednotlivců zatratit celý vědní obor,“ uvedl Keenan s tím, že k certifikaci, kterou nabízí pedagogická fakulta, je potřeba nejen teoretické vzdělání, ale také stovky hodin praxe pod dohledem zkušeného supervizora.
Česko je jako druhý domov
S výukou v Brně pomáhá severoirský vědec pravidelně, a tak vnímá toto město téměř jako svůj druhý domov. „Lidé jsou tu přátelští, mám rád zdejší architekturu, staré domy. Ale potřeboval bych víc času, abych si tady mohl jít zarybařit. Je u vás spousta dobrých míst, ale zatím jsem neměl příležitost je vyzkoušet. Je to jedna z věcí na mém bucket listu.“
A co jej také těší, je obrovská snaha a vůle pomoci potřebným, kterou v Brně našel. „Mám rád tu vášeň lidí na pedagogické fakultě. Mají opravdu zájem dělat věci, které pomáhají ostatním, a udělali obrovský kus práce na překladech materiálů o ABA do češtiny. A to nejen věcí pro výuku. Zvládli přeložit také multimediální web, který jsme vytvořili pro rodiče,“ dodal Keenan.
