Na návrh fakulty sociálních studií udělila Masarykova univerzita ve Velké aule Karla Engliše čestný doktorát jedné z předních osobností Československa a Slovenska v oblasti mezinárodních vztahů a diplomacie Magdaléně Vášáryové. Vědecká rada MU akceptovala také návrh pedagogické fakulty na udělení doktorátu odborníkovi světové úrovně v oblasti behaviorální analýzy Michaelu Keenanovi.
„Návrhy na udělení čestných doktorátů zmíněným osobnostem jsem přijal s radostí. Michael Keenan i Magdaléna Vášáryová patří mezi naprosté špičky v oblastech svého zájmu s mezinárodním přesahem. V obou případech těchto velkých osobností získává čestný doktorát člověk, který je s Masarykovou univerzitou soustavně a dlouhodobě spojen, spolupracuje s ní a má k naší univerzitě blízký vztah. Čestné doktoráty jim udělené proto vnímám nejen jako výraz našeho uznání za jejich celoživotní práci na poli speciální pedagogiky, respektive mezinárodních vztahů a diplomacie, ale jako poděkování za významný příspěvek v rámci těchto disciplín na Masarykově univerzitě,“ uvedl při slavnostní ceremonii rektor Martin Bareš.
Michael Keenan
Přední světový odborník v oblasti behaviorální analýzy, člen Britské psychologické společnosti, významný akademický pracovník na katedře psychologie Ulsterské univerzity v Severním Irsku a člen správní rady Cambridgeského centra behaviorálních studií je rovněž zakladatelem charitativní organizace PEAT (Parents’ Education as Autism Therapists), která podporuje rodiče dětí s neurovývojovým postižením, zejména poruchou autistického spektra. Za své neúnavné úsilí o rozvoj behaviorální analýzy získal řadu prestižních ocenění v Severním Irsku i v dalších zemích. Obdržel Cenu za prosazování rovných příležitostí od Britské psychologické společnosti, Cenu pro významné osobnosti od Asociace pro behaviorální analýzu státu New York, Cenu za službu veřejnosti v oblasti behaviorální analýzy od Společnosti pro rozvoj analýzy chování a Cenu Michaela Hemingwaye od Mezinárodního výboru pro certifikaci behaviorálních analytiků. Spolu se svou ženou, profesorkou Karolou Dillenburgerovou, vytvořili první multimediální učebnici analýzy chování Behaviour Analysis: A Primer.
„Profesor Keenan působil v minulých letech jako hostující profesor na pedagogické fakultě, kde založil a rozvinul studium a výzkum v oblasti aplikované behaviorální analýzy a také garantoval a vyučoval v programech dalšího vzdělávání speciálních pedagogů a dalších pedagogických pracovníků. V současnosti je pedagogická fakulta díky iniciativě profesora Keenana jediným pracovištěm v České republice, které získalo mezinárodní certifikaci pro poskytování vzdělávání v aplikované behaviorální analýze od Association for Behavior Analysis International a zároveň akreditaci Ministerstva zdravotnictví České republiky k poskytování vzdělávání pro přípravu nelékařských zdravotnických pracovníků — behaviorálních analytiků,“ popsala děkanka pedagogické fakulty Simona Koryčánková.
„Přiznám se, že mi trvalo, než jsem se zbavil pocitu úžasu z toho, že jsem byl navržen na ocenění, a upřímně děkuji Masarykově univerzitě za udělení titulu doctor honoris causa. Rozhodnutí podložená odborníky vyškolenými ve vědě o chování podle mezinárodních standardů jsou klíčem ke dveřím pro vzdělávací programy založené na důkazech pro děti a mladé lidi na celém světě, ať už mají diagnózu autismu, nebo ne. Odvrácenou stranou vzdělávacích potřeb žáka jsou vzdělávací potřeby učitelů a dalších pomáhajících profesionálů. V budoucnu můžeme s dalšími finančními prostředky pokračovat v aktualizaci našich výukových materiálů ve prospěch společnosti,“ řekl profesor Keenan.
Magdaléna Vášáryová
Neúnavně se zasazuje o rozvoj demokracie, svobodných společností na Slovensku, v České republice a v celé střední Evropě. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století studovala sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Jana Amose Komenského v Bratislavě. Za svou roli Marthy ve filmu režiséra Juraje Jakubiska „Vtáčkovia, siroty a blázni“ (1969), natočeném krátce po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, byla ze studií vyloučena. Navzdory nepřízni doby dokázala, s podporou řady dalších učitelů, vypracovat a úspěšně obhájit diplomovou práci. I ta se ovšem, podobně jako uvedený Jakubiskův film, stala dílem na dlouho zamčeným v trezoru. Jakékoliv další vzdělávání či působení na univerzitě jí bylo zcela znemožněno. Od šedesátých do konce osmdesátých let vytvořila řadu nezapomenutelných rolí, například ve filmech Markéta Lazarová, Bajaja, Rusalka či Postřižiny. Se svým manželem Milanem Lasicou byla dlouhodobě sledována příslušníky komunistické Státní bezpečnosti.
Na jaře roku 1989 ve svém otevřeném dopise prezidentu Gustávu Husákovi požadovala propuštění Miroslava Kusého, svého bývalého vyučujícího na filozofické fakultě, a rovněž Jána Čarnogurského. Svůj podpis připojila také pod apel slovenských socioložek a sociologů z července téhož roku, vyzývající prezidenta Husáka k ukončení perzekucí politických oponentů, represí vůči široké veřejnosti, k umožnění celospolečenského dialogu a reforem, jež by přispěly k politické, ekonomické i duchovní obrodě Československa.
V průběhu sametové revoluce se velmi aktivně zapojila do demonstrací a do činnosti vznikající platformy Verejnosť proti násiliu. V roce 1990 přijala nabídku prezidenta Václava Havla, aby se stala československou velvyslankyní ve Vídni. Vedle očištění diplomatického sboru od komunistických agentů sehrála zásadní roli v ukončení finanční podpory palestinských teroristických skupin, tradičně probíhající přes československý zastupitelský úřad ve Vídni. Mezi lety 2000 a 2005 působila jako slovenská velvyslankyně v Polsku. Následně zastávala funkci státní tajemnice Ministerstva zahraničí SR. V období let 2006–2016 byla členkou Národní rady Slovenské republiky za Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii – Demokratickou stranu. V roce 1993 stála u vzniku prestižního think-tanku Slovenská společnost pro zahraniční politiku (SFPA) a sedm let byla jeho ředitelkou. V roce 2007 založila nadaci VIA CULTURA.
„Naše fakulta dlouhodobě spolupracuje s – dnes již mohu říci – doktorkou Magdalénou Vášáryovou. Přednáší v našich kurzech, které jsou věnovány diplomacii a mezinárodním vztahům. Když jsme přemýšleli, koho v roce 105. výročí od založení Masarykovy univerzity oceníme za vědeckou a pedagogickou činnost, za činnost věnovanou společnosti, tak volba byla jasná. Magdaléna Vášáryová je, zvlášť v čase 35. výročí od listopadových událostí roku 1989, jedním ze symbolů našeho přechodu k demokracii. Její služba Československu, Slovensku a České republice je nedocenitelná a já si velice vážím toho, že přijala náš návrh a stala se čestnou doktorkou Masarykovy univerzity,“ zmínil děkan fakulty sociálních studií Stanislav Balík.
„Je nemožné obsáhnout všechny pocity, které mě dnes na Masarykově univerzitě obklopují. Nestává se člověku denně, že je poctěn udělením čestného doktorátu. Je to pro mě výjimečná událost. Pro mě je univerzita místem, které poskytuje neviditelné lepidlo. To slepí kousky lidského materiálu a dá mu tvar a smysl v poznání. Cesta za vzděláním a poznáním navíc nesmí končit ziskem titulu, ale být trvalou snahou. Zlenivění nás – nejen osobně, ale i celou společnost – může moc stát. Musíme si uvědomit, že naše střední Evropa není místem, kde můžeme přešlapovat a myslet si, že události poběží okolo nás. Ne, všechny události se nás budou dotýkat a my se v nich budeme potřebovat opřít o vzdělané lidi,“ upozornila Magdaléna Vášáryová, která dokončuje doktorát na Univerzitě Karlově v Praze.
