Mezinárodní tým vědců z Masarykovy a Jihočeské univerzity spolu s kolegy z Polska, Spojených států a Kanady analyzoval ústup telících se ledovců na celé severní polokouli. Výzkumníci vytvořili databázi více než 1500 ledovců a zahrnuli do ní jejich vývoj mezi lety 2000 až 2020.
„Z našeho srovnání vyplynulo, že za sledované období odhalily ustupující ledovce nové pobřeží o délce 2500 kilometrů, z toho asi dvě třetiny připadají na Grónsko. Nová pobřeží nás zajímají proto, že jde o asi nejdynamičtěji se měnící pobřeží na světě,“ přiblížil výsledky pozorování a zájem vědců o tuto problematiku Jan Kavan, který působí na Přírodovědecké fakultě MU a také na Jihočeské univerzitě.
Nově odhalená pobřeží jsou často tvořena nezpevněnými usazeninami a velmi rychle podléhají vnějším procesům, jako je eroze podmíněná vlněním a mořskými proudy, svahové procesy či říční eroze.
„Ústupem ledovce z moře na pevninu se také narušuje proudění vody ve fjordu a dochází k přerušení výstupných proudů, které přinášejí živiny ze dna k povrchu moře. Na ty je vázaná vysoká primární produkce planktonu a vysoká biodiverzita. Ledovce, které končí v moři, jsou tak často považovány za centra biodiverzity proto, že bohatství živin a planktonu láká do oblasti telení ledovců řadu specifických druhů ptáků či savců. Ústup ledovce proto může velmi negativně ovlivnit místní ekosystém,“ přibližuje možné dopady tání ledovců Kavan.
„Nová pobřeží, která mají kvůli ústupu ledovce odlehčené nově odhalené svahy, jsou také často místy, kde dochází ke katastrofickým sesuvům půdy a následným vlnám tsunami ohrožujícím místní komunity. To se děje například na Aljašce nebo v Grónsku.“
Rychlý ústup ledovců a odhalování nového pobřeží pak má i ekonomické důsledky. Objevují se tak totiž i nová naleziště nerostných surovin, drahých kovů, ale třeba i písku, což je typické pro Grónsko.
Databází ústupu ledovců a nových pobřeží ale práce vědců nekončí. „Publikovaná studie by měla být základem pro navazující výzkum zaměřený právě na porozumění procesům odehrávajícím se na nově odledněných pobřežích, a to včetně predikce budoucího vývoje těchto ekologicky významných lokalit,“ uvedl Kavan.
Dodal, že na tento výzkum se nyní vědci pokoušejí získat financování. Přesto už mají v plánu první menší vědeckou práci na toto téma. „Je to terénní výzkum lokality zasažené v roce 2023 obřím sesuvem a následně vyvolanou vlnou tsunami na východním pobřeží Grónska,“ dodal Kavan s tím, že se chystá v dané lokalitě pracovat s kolegy z Polska a Norska v srpnu letošního roku v rámci projektu “GLAVE - Paraglacial coasts transformed by tsunami waves - past, present and warmer future“.
