Přejít na hlavní obsah

Historici odkryjí tabu ve vztazích Česka a Lichtenštejnska

AnotaceLichtenstejnskoVztahům českých zemí a Lichtenštejnska se začíná dostávat zvláštní péče. Jejich dějinami se totiž zabývá nedávno zřízená Česko-lichtenštejnská komise historiků. Na jejím vzniku se vloni dohodli ministři zahraničí obou zemí po předloňském navázání diplomatických styků. Historici teď mají pomoci překonat rozdíly v pohledu na minulost.


„Cílem komise je lépe poznat společnou česko-lichtenštejnskou historii, jak v rovině vztahů mezi oběma státy, tak s ohledem na společný středoevropský kulturní prostor, který byl v minulých stoletích významně utvářen i rodem Lichtenštejnů,“ uvedl proděkan Filozofické fakulty MU a spolupředseda komise Tomáš Knoz. Do bádání se má zapojit i mladá generace. Historici plánují zejména na univerzitách v Brně, Praze a ve Vídni zadávat kvalifikační práce na témata související se vztahy obou zemí.

Na práci komise se podílí celkem osm historiků, čtyři z lichtenštejnské a čtyři z české strany. Jejich práce ovšem podle Tomáš Knoze nezačíná na zelené louce, ale opře se o předchozí výzkumy. „Lichtenštejnové představují jeden z nejstarších moravských rodů, který spoluvytváří středoevropský prostor od začátku 13. století až po dnešek. Proto nikdy nepřestali být středem pozornosti českých, moravských, ani rakouských historiků,“ doplnil Knoz.

Pracovního jednání Česko-lichtenštejnské komise se při své návštěvě Masarykovy univerzity v dubnu zúčastnil i kníže Jan Adam II. z Lichtenštejna. Foto: Ondřej Surý.
Pracovního jednání Česko-lichtenštejnské komise se při své návštěvě Masarykovy univerzity v dubnu zúčastnil i kníže Jan Adam II. z Lichtenštejna. Foto: Ondřej Surý.

Přesto komise plánuje otevřít novou diskusi o česko-lichtenštejnských vztazích, která by mohla odkrývat dosud netušené souvislosti. Historici připravují sérii workshopů, které se budou snažit ukázat, co je pro vztahy obou zemí specifické. „Tématy seminářů budou například takzvaná místa paměti, konkrétní místa, spjatá se společnou historií, ale také místa v lidské mysli – tedy, co třeba nám Čechům vytane na mysli, když se řekne slovo Lichtenštejnové,“ vysvětlil Tomáš Knoz.

Historici v komisi se shodli, že v jednáních nebudou mít žádná tabu, a  tak se tématem stane i palčivá otázka roku 1945, kdy na českém území došlo ke konfiskaci majetku Lichtenštejnů. Rod patřil v té době k  nejbohatší tuzemské šlechtě, především na Moravě, kde vlastnil například Lednicko-valtický areál. Lichtenštejnové se ale přihlásili k německé národnosti. Podle historiků jsou nicméně důkazy o jejich spolupráci s  nacisty sporné.

Hlavní novinky