Přejít na hlavní obsah

Parazit nutí pavouka, aby mu stavěl skrýš

Myslíte, že pavouci jsou jedni z největších predátorů mikroskopického světa? I oni se mají čeho bát.

Pavouci nedobrovolně poskytují larvám lumků živiny a dokonce jim postaví i skrýš pro vylíhnutí. Foto: Archiv S. Pekára.

Hmyzí říše umí být hodně nekompromisní. Pokud jste měli pavouky za jedny z největších predátorů mikroskopického světa, tak vězte, že i oni se mají čeho bát. Třesou se před lumky, kteří na ně kladou své parazitické potomstvo. Larvy umějí pavouky přinutit třeba k tomu, aby jim postavili úkryt.

Pozoruhodný objev v této oblasti teď učinili arachnologové z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Přišli na to, jak se to s nucenou prací pavouků napadených larvami lumků vlastně má.

„Vše začne tak, že lumek si najde vhodného pavouka, snovačku, a na jeho zadeček naklade vajíčko. Z něho se časem vylíhne larva, která se na pavouka přisaje a několik dalších týdnů nebo i měsíců z něho odčerpává živiny, aby pořádně vyrostla,“ popisuje Stanislav Korenko z týmu vědců, který za objevem stojí.

Snovačka s tím mnoho nenadělá, larvy se zbavit dokáže, jen pokud se náhodou svléká a vyměňuje svoji vnější pokožku. Jinak je ale bezmocná.

Larva tím však ještě zdaleka není s pavoukem hotová. Protože sama nemá mnoho způsobů, jak se pohybovat a vlastně dělat cokoliv jiného než sát, přinutí pavouka těsně předtím, než se zakuklí, aby jí postavil z pavučiny skrýš – kupolku, kde se konečně přemění v lumka.

„Jak přesně ho k tomu všemu donutí, zatím nikdo netuší. Předpokládáme, že do něj pouští nějaké neuromodulátory, které regulují chování hostitele, nebo jiné látky ovlivňující produkci hormonů. My jsme si ale řekli, že zkusíme zjistit, jestli je stavění takové skrýše pro snovačky přirozené chování, nebo je to něco úplně nového, co jí jen larva nakázala,“ vysvětluje druhý z týmu vědců, Stano Pekár.

Výzkumníci proto vzali snovačky bez parazita a začali sledovat celý jejich životní cyklus. „Mysleli jsme si, že by si podobnou kupolku mohly stavět, když se svlékají nebo rozmnožují. Nakonec jsme ale zjistili, že ji vyrábějí, když nastane zima,“ líčí Pekár anabázi výzkumu, jehož výsledky vědci publikovali v prestižním časopise PLoS ONE.

I když je tedy právě léto a pavouk by si se zimou ještě neměl vůbec dělat starosti, něco v něm spustí potřebu úkryt postavit. Když je vše hotovo, larva snovačku zabije, do úkrytu zaleze a pěkně v bezpečí v něm přečká dokončení své proměny.

Živoucí mrtvola
Příbuzní lumků, kutilky, znají i jiné zákeřné způsoby, jak pavouky využít coby zdroj potravy pro své potomstvo. Pokud je druh loveného pavouka podstatně menší než kutilka, a larva tudíž ke svému zdárnému vývoji potřebuje zkonzumovat více pavouků, vosička je prostě paralyzuje a odtáhne do úkrytu.

„Pavouci se změní v takové živoucí mrtvoly. Žijí, vše vnímají, ale nemůžou se pohybovat. Kutilka na ně naklade vajíčko, z něhož se vylíhne larva, která je pak několik týdnů postupně konzumuje,“ popisuje Pekár. Proč pavouky prostě nezabije? Protože by se začali rozkládat. Když jsou paralyzováni, zůstávají pro larvu čerství až do samotného konce.

Hlavní novinky