První Science slam vyhrála bioložka

Mladá bioložka divákům vysvětlila, jak se analyzují jedovaté látky obsažené ve vodě.Kartonový spektrometr, sinice v lidské podobě, vášeň pro roboty nebo výpadky paměti při zkoumání konopí. Tak to může vypadat, když se vědci ocitnou na divadelních prknech. Pět odvážných se včera večer pokusilo zaujmout přes sto diváků v Kabinetu MÚZ na prvním soutěžním Science slamu Masarykovy univerzity.

Postupně všichni dokázali, že je možné vysvětlit složitý laboratorní či sociologický výzkum v krátkém čase a navíc lidem, kteří o daném oboru nemají ponětí. Někteří zaujali vášnivým, byť improvizovaným přednesem, jiní si na pomoc vzali rekvizity – tenisové rakety, z kartonu vyrobené přístroje i živé spolupracovníky demonstrující pokusné modelové organismy.

i

Jako první přichází na osvětlené jeviště doktorandka přírodovědecké fakulty Zuzana Rábová. Přináší tři krabice označené jako chromatograf, hmotnostní spektrometr a výkonný počítač. Chce divákům vysvětlit, jak se analyzují jedovaté látky obsažené ve vodě.

Že je závadná zjišťuje prostě tak, že ji dá ochutnat králíčkovi, kterého představuje figurantka s nasazenýma ušima. „Náš modelový pokusný organismus přestal tancovat a přestal jíst, takže budeme muset vypátrat, která chemická látka je zodpovědná za tento neblahý efekt,“ popisuje, jak začíná její výzkum a pak už vysvětluje, jak práce na analýze pokračují.

i

Druhý účinkující, čerstvý absolvent filozofické fakulty Petr Sucháček, se při svém vystoupení obejde bez pomůcek. Líčí, jak se snažil ve svém výzkumu zjistit, co a kdy rozhoduje o tom, jakého vzdělání lidé dosáhnou. Důležitá rozhodnutí se podle něj odehrávají už na prvním stupni základní školy a velký vliv na ně mají rodiče a jejich sociální a ekonomické postavení.

i

Na zelenou notu sází doktorandka Eliška Sychrová, která se věnuje zkoumání sinic. „Tyto organismy jsou tady s námi už tři a půl miliardy let,“ začíná své vystoupení. Za pomoci „lidské“ sinice pak demonstruje, jak chytré tyto organismy jsou, a jaké mechanismy využívají pro své přežití. Její výzkum se ale zabývá především tím, jaké látky sinice dokáží produkovat a jak je využít například v medicíně.

i

Docent z pedagogické fakulty Jiří Hrbáček měl jasno o tom, čemu se bude věnovat, už jako dítě. „První autíčko, které jsem dostal, si pamatuju jen zevnitř,“ popisuje počátky své vášně pro techniku a kybernetiku. Pokouší se obecenstvo nadchnout pro svůj systematický přístup ve vzdělávání v oblasti techniky. Tvrdí, že s technicky zaměřenou výukou je dobré začít už u dětí ve třetí třídě.

i

Poslední vystoupení má velmi atraktivní námět, studentka přírodovědecké fakulty Kateřina Tejkalová se totiž věnuje výzkumu Cannabis sativa neboli konopí setého. Rostliny, kterou většina lidí zná jako marihuanu. Ukazuje se, že jeho legalizace pro léčebné účely má mnoho úskalí. „K letošnímu roku bylo napočítáno přes tisíc kultivarů, tedy tipů této rostliny. Každý má přitom jiné složení aktivních látek a také jiné účinky,“ prozrazuje, proč je důležité, aby vědci podrobně zkoumali a vytvořili klasifikaci této rostliny.

Zajímavá témata, se kterými vystupující vědci přišli, však sama o sobě k zaujetí publika nestačí. Svou roli hraje i řada dalších faktorů. Diváci mají před sebou arch papíru a každého z vystupující známkují jako ve škole, od jedničky po pětku. Hodnotí, jak porozuměli výzkumu, jak moc jim přijde důležitý a také to, jak zábavné vystoupení bylo. Závěrečné hodnocení je jednoznačné, nejen nejzábavnější, ale i celkově nejlepší byla podle diváků bioložka Zuzana Rábová.

i