Více než polovinu doby, co tráví ve škole či v práci, věnují hráči online her svému druhému světu. V průměru totiž hrají jedenatřicet hodin týdně a až čtvrtina z nich i 40 a více hodin. Vyplývá to z předběžných výsledků Institutu pro výzkum dětí, mládeže a rodiny při Fakultě sociálních studií MU.
Výzkumu začal loni sérií více než padesáti rozhovorů s hráči a letos v květnu bylo spuštěno dlouhodobé dotazníkové šetření. V prvním kole jej vyplnilo téměř sedm tisíc lidí. Dotazovat se budeme celkem třikrát, vždy po půl roce. Chtěli bychom v každé vlně získat data od minimálně 1500 respondentů, pokud možno od stejných lidí,“ uvedl vedoucí výzkumu David Šmahel.
Výzkum se zaměřil na souvislosti hraní online her a především na proměny intenzity hraní v čase. „Jednou z otázek, na které hledáme odpověď, je tedy například ta, u kolika lidí má nadměrné hraní dlouhodobý charakter a u kolika jde spíše o krátkodobé hrací epizody,“ poznamenal Šmahel. Přiznal, že k výzkumu jej inspirovala mimo jiné doba, kdy za studií podobný typ online her hrál.
Šetření institutu se zaměřuje na všechny české hráče takzvaných masových online her, a to bez ohledu na pohlaví či věk. Na základě jejich odpovědí v dotazníku vědci hledají faktory, které ovlivňují intenzitu hraní, ale zabývají se i jeho pozitivními souvislostmi.
Žádné jasné definice toho, kdy je už hraní moc, ale podle Šmahela neexistují. „Excesivní používání internetu a hraní her se neměří časem. Definujeme ho proto podle dopadů na hráče, který může mít konflikty v běžném životě, psychické problémy spojené se hrou a také toleranční syndrom, kdy potřebuje hrát stále déle, aby byl spokojený,“ vysvětlil Šmahel, proč počet hodin strávených u počítače není pro intenzitu hraní tak důležitý.
Hraní může mít i pozitivní efekt. Lidé se díky němu mohou mnohé naučit. Velmi často je to angličtina, nebo schopnosti jako postřeh, rychlost či ovládání počítače. Řada her je také založena na spolupráci a rozvíjí tedy i hráčovy komunikační schopnosti.
Hodně lidí se k online hrám dostane kvůli známým, kteří je hrají. „Je to poměrně časté u žen. Při analýze loňských rozhovorů se ukázalo, že se často přidaly proto, aby mohly trávit víc času se svým partnerem a našly společná témata a zážitky,“ uvedl spoluautor projektu, psycholog Lukas Blinka. Průměrný věk hráčů je podle Blinky u mužů okolo 21 let, ženy jsou v průměru o necelý rok starší. K hraní se dostávají spíš později díky svým partnerům.
Mezi další důvody, proč lidé věnují čas počítačových hrám, podle něj patří i to, že dávají přednost virtuálnímu světu, v němž platí určité morální zásady, které lidem chybí v tom reálném. Různé lidi také přitahují rozdílné typy her. Například ženy hrají fantasy žánr v mnohem větší míře než jiné hry.
A co doporučují sami hráči? Podle Blinky se naprostá většina hráčů s problémy nesetkává. Jsou však i tací, co při zjištění, kolik času hraní věnují, říkají, že by s tím raději nikdy nezačali a nikomu by to ani nedoporučili. Je i řada těch, kteří hraní doporučují. Ale jen v případě, že má člověk silnou vůli a dokáže se od hry odpoutat.
