Nakladatelství MU Transaction Publisher vyšla letos klasická studie o sociologii komunity nezaměstnaných nazvaná Marienthal. V českém překladu je tomu tak vůbec poprvé.
Jako první svazek ediceZávěry výzkumů nezaměstnanosti ze zemí s rozvinutou ekonomikou opakovaně ukazují, že ztráta zaměstnání, anebo jen strach z této ztráty, jsou zdrojem frustrací s vážným dopadem na duševní a tělesné zdraví člověka. Taková zjištění se potvrdila nejen při zpracování první české knižní studie o nezaměstnanosti vydané v roce 2002, ale i ve druhém přepracovaném vydání knihy Nezaměstnanost z loňského roku (Buchtová, Šmajs, Boleloucký). Obě tyto knihy obsahovaly sice ukázky z Marienthal, ale studie jako celek, která byla přeložena do všech světových jazyků, v českém překladu zatím nikdy nevyšla.
Sociografické pojednání, jehož autory jsou matematik, statistik a sociální psycholog Paul Lazarsfeld, sociální psycholožka Marie Jahoda a právník a statistik Hans Zeisel, obsahuje ojedinělý výzkumný přístup. Jsou v něm užity dodnes platné metody zkoumání problému nezaměstnanosti v rakouské průmyslové vesnici Marienthal v době Velké hospodářské krize. V této vesnici byla v roce 1929 uzavřena továrna na zpracování lnu a lidé se hromadně ocitli bez práce. Vzdáleně to připomíná situaci ve sklářství, hutnictví či textilním průmyslu, která nastala i v některých českých regionech.
Přínos studie Marienthal pro naše společenské vědy spočívá však především v tom, že na rozdíl od nezájmu českých ekonomů a sociologů, či od jejich nezúčastněného a ryze akademického pojetí problému, se zmínění rakouští výzkumníci do Marienthalu na dobu svého výzkumu přestěhovali. Žádný z nich navíc nesměl v Marienthalu působit jen jako referent či vnější pozorovatel.
Výzkum pak prokázal, že nezaměstnanost vede k rezignovanosti jednotlivce i jeho rodiny a poškozuje společenský život. Ukázalo se, že adaptace na nezaměstnanost má řadu stádií a že je průběžně ztěžována rostoucími ekonomickými problémy. Snad i zásluhou této výzkumné tradice má dnešní Rakousko jednu z nejnižších úrovní nezaměstnanosti v Evropě.
Ale ještě dvě okolnosti by neměly uniknout českému čtenáři. První: Použitá metoda sociografie má předchůdkyni ve studii Bedřicha Engelse Postavení dělnické třídy v Angli z roku 1845. Druhá: V době, kdy se v Německu dostal k moci Hitler, byla tato kniha tří židovských autorů zakázána a zachránil se jen malý počet výtisků.
Autorka působí na katedře podnikového hospodářství ESF.