Jako nepatrný světlý bod vypadá Země při pohledu z Marsu. Spatřit takto naši planetu zatím mohly jen kamery na sondách, které už více než deset let brázdí povrch Marsu. Patří mezi ně i planetární sondy Spirit a Opportunity, která na planetě přistála v lednu roku 2004.
„Byly konstruované s tím, že vydrží v chodu asi devadesát dní a dokážou se štěstím ujet nějakých šest set metrů. Sonda Opportunity stále ještě data sbírá, je v chodu téměř deset let a za tu dobu urazila přes osmatřicet kilometrů,“ uvedl na přednášce v brněnské hvězdárně planetární geolog James Rice, který se v NASA podílí na misích zkoumajících Mars.
Odhady životnosti sond ovlivnil především fakt, že atmosféra planety je velmi prašná a konstruktéři se domnívali, že jemný prach rychle zanese solární panely, které přestanou fungovat a dodávat energii roverům. „Na Marsu je však také hodně poryvů v atmosféře, díky kterým se část prachu odstraní, další část pak zmizí při pravidelném čištění. Přesto jsme tak dlouhou životnost nečekali,“ poznamenal Rice.
I díky tomu však vědci stále sbírají řadu informací o planetě. Například ty o přítomnosti vody. Usuzují na ni ze sedimentace hornin a ze složení minerálů. Sondy našly například minerály, které vznikají pouze za přítomnosti vody. I když složení minerálů ukazuje, že voda na Marsu byla spíš jako kyselina, další rover nazvaný Curiosity našel například jílovitý materiál a vědci předpokládají, že voda, která existovala při jeho vzniku, by se dala pít.
Hledání vody a stop po ní je jedním z cílů NASA. Důležitá je totiž například při plánování přistání člověka na Marsu. „Voda je důležitá pro astronauty, aby měli co pít. Možná ještě důležitější je ale fakt, že rozložením vody bychom mohli dostat palivo využitelné pro cestu zpátky,“ poznamenal Rice. Dodal ale, že v současné době neexistují žádné oficiální plány přistání na Marsu.
Cesty na Mars jsou poměrně nebezpečné. Dvě třetiny misí, které se pokusily k planetě doletět a přistát na ní, zkrachovaly. Ze čtyřiačtyřiceti misí bylo jen 16 úspěšných. Mezi nimi byly kromě přistání sond Oportunity a Curiosity také mise, které v červenci 1997 dopravili na Mars sondu Pathfinder nebo nejnověji také Curiosity, která přistála na rudé planetě v roce 2012.
Rudá planeta – Mars
- je veliký asi jako polovina Země
- den na Marsu je o 37 minut delší než na Zemi
- marsovský rok je zhruba dvojnásobkem pozemského roku
- na Marsu váží člověk třetinu toho, co na Zemi
- atmosféra je velmi řídká a obsahuje 95 procent CO2
- Mars je velmi studený – průměrná teplota je okolo -63°C
- na Marsu je největší známý vulkán ve sluneční soustavě Olympus Mons – je asi třikrát vyšší než Mount Everest
- na Marsu je největší známý kaňon ve sluneční soustavě zvaný Valles Marineris – je dlouhý asi jako 30 Českých republik poskládaných za sebou
