Yuh-Man Sun Wadeley přišla na Masarykovu univerzitu před dvěma a půl lety v rámci programu Jihomoravského kraje na podporu dlouhodobých výzkumných stáží zahraničních vědců SoMoPro.
Zajímá se o to, jak se vytváří lidský mozek, a především o vznik nervových buněk z buněk kmenových. Část tajemství se jí teď povedlo odhalit.
Původem je Yuh-Man z Tchaj-wanu, má britské občanství a před příchodem do Brna pracovala mimo jiné na prestižní King´s College v Londýně. Co ji přitáhlo právě do biologického ústavu lékařské fakulty? „Přišla jsem především proto, abych studovala lidské embryonální kmenové buňky. Při práci s nimi bych se chtěla soustředit na vývoj nových terapeutických možností,“ říká Yuh-Man.
Jak taková terapie vypadá? Vědci umějí například buňky kůže nemocných pacientů přeměnit na takzvané indukované pluripotentní kmenové buňky, které mají velmi podobné vlastnosti jako ty embryonální. Zároveň si však zachovávají určité znaky související s onemocněním konkrétního člověka, od něhož výzkumníci původní genetický materiál získali. „Na těchto buňkách tak můžeme testovat například léky, které by mohly pomoci při léčbě konkrétního onemocnění daného pacienta,“ popisuje britská vědkyně dopady své práce.
V Anglii pracovala na výzkumu myších embryonálních kmenových buněk a vhodná příležitost pro studium těch lidských se jí naskytla v laboratoři profesora Petra Dvořáka, který je uznávanou kapacitou v oboru. V Brně podle svých slov nalezla vynikající vědecké prostředí a potřebné financování výzkumu.
Při zkoumání lidských embryonálních kmenových buněk a mechanismů toho, jak z nich při vývinu člověka vznikají buňky nervové, objevil tým pod vedením Yuh-Man, že zásadní roli v tom hraje enzym s názvem PTP1B. Původně však tuto bílkovinu nestudoval. „Věda tímto způsobem nefunguje. Podobné objevy jsou často otázkou náhody. Všechno také záleží na konkrétních lidech, s nimiž spolupracujete. Náš objev byl týmová práce, a aby mohly vznikat podobné výsledky, je na to vždy potřeba více lidí,“ zdůrazňuje Yuh-Man přínos svých spolupracovníků.
Ne všechno je ale v Brně ideální. Prostředí na Masarykově univerzitě by podle jejího názoru mohlo být ještě více otevřené zahraničním vědcům a mezinárodní spolupráci. Občas také naráží na to, že někteří lidé nejsou ochotní pracovat tak tvrdě jako na prestižních zahraničních pracovištích. Za velký problém považuje i po téměř tříletém pobytu v Česku jazykovou bariéru. „Stále se setkávám s tím, že někteří lidé nedokáží komunikovat anglicky, a čeština je přece jenom dost těžká. Někdy mám problém si třeba jen koupit vodu v kantýně,“ podotýká Yuh-Man.
Brno má ale ráda. „Je hezké a není moc veliké. Můžete jednoduše vyrazit do pěkného okolí a není tu tolik turistů jako v Praze,“ shrnuje Britka svůj vztah k moravské metropoli, v níž se rozhodla zůstat i poté, co jí skončila podpora z programu SoMoPro.
„Chci pokračovat ve výzkumu. Cítím, že je tady ještě jiné pole zájmu, kterým bych se chtěla ubírat. Je to především studium takzvaných neurálních rozet, což jsou specifické útvary, které vznikají během vývoje nervových buněk z buněk embryonálních kmenových. Rozety se však objevují i u některých nádorových onemocnění, a proto bych chtěla studovat jejich molekulární podstatu,“ dodala Yuh-Man.
