Na začátku 90. let byl v České republice relativně nízký počet porodů císařským řezem a nižší byl i podíl předčasně narozených dětí. České maminky kouřily během těhotenství a po porodu podstatně méně než například těhotné ženy v Anglii.
To jsou jen některé údaje vyplývající z dlouhodobé studie těhotenství a dětství ELSPAC, při níž výzkumníci sbírali mezi lety 1991 až 2011 data od rodin z Brněnska a Znojemska.
Přes dvě stě tisíc anonymizovaných dotazníků loni od lékařské fakulty převzalo Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) na přírodovědecké fakultě. Ve spolupráci s Institutem biostatistiky a analýz data zdigitalizovalo a vytvořilo rozsáhlou vědeckou databázi a interaktivní portál studie www.elspac.cz, kde jsou vybraná data o faktorech ovlivňujících zdraví jedné generace dětí v Jihomoravském kraji veřejně k dispozici.
„Již delší dobu se při studiu dopadů toxických látek na zdraví člověka ukazuje, že výsledky laboratorních testů na buňkách a nižších organismech nejsou zcela přenositelné do reálného života. Zjištění je potřeba ověřovat i za pomoci epidemiologických studií. Nejlepší předpoklady k tomu mají dlouhodobé studie na reprezentativním vzorku populace neboli kohortě,“ uvedla ředitelka Recetoxu Jana Klánová jeden z důvodů, proč se centrum o studii ELSPAC zajímá.
Centrum chce data využít nejen pro vlastní výzkum, ale především je nabídnout dalším vědeckým týmům na Masarykově univerzitě i mimo ni. „Podařilo se nám spolu s Institutem pro výzkum dětí, mládeže a rodiny na fakultě sociálních studií spojit data ELSPAC s údaji z intenzivnějšího psychologického výzkumu, který probíhal paralelně u vybrané skupiny dětí, a vytvořili jsme infrastrukturu pro navazující výzkum,“ poznamenala Klánová.
Do mezinárodní studie ELSPAC, která měla za cíl popsat faktory ovlivňující zdraví a vývoj dětí a adolescentů, se zapojilo šest evropských zemí. V Česku vyplňovalo dotazníky přes sedm a půl tisíce rodin. Během dvaceti let z ní z různých důvodů odstoupily na dvě třetiny respondentů., Přesto je kohorta ELSPAC podle základních demografických ukazatelů reprezentativním vzorkem populace.
Sesbíraná data mohou posloužit ke sledování faktorů ovlivňujících lidské zdraví nejen z hlediska lékařského, ale také psychologického, sociálního nebo ekonomického. „Jedinečnost studie je mimo jiné dána provázáním dat z různých zdrojů a období,“ uvedl koordinátor projektu Lubomír Kukla.
„Potenciál získaných dat nebyl zcela jistě vyčerpán, jde o unikátní dlouhodobý výzkum první kohorty dětí narozených v nových společenských podmínkách a vyrůstajících v transformačním období české společnosti. Nyní jsou v období nastupující dospělosti a je důležité vědět, jak se jim daří a co jejich životy ovlivnilo,“ uvedl vedoucí Institutu pro výzkum dětí, mládeže a rodiny Petr Macek.
I proto pořádá Recetox 13. a 14. prosince tohoto roku setkání účastníků studie ELSPAC s výzkumnými týmy, kde se zájemci dozvědí, o čem vypovídají sebraná data a k čemu mohou sloužit, i o možnostech případné další spolupráce. „Pokud se nám podaří přesvědčit účastníky o významu původní studie a zajistit dostatečný zájem ze strany vědců, mohli bychom na studii navázat a rozšířit ji o nové aspekty, například výzkum genetických faktorů,“ uvedla ředitelka výzkumného centra.
Existuje také možnost založit novou dlouhodobou studii. „Mělo by smysl sledovat děti dětí, které byly původně zapojené do studie ELSPAC, ale i vytvořit zcela novou kohortu těhotných matek z této generace,“ doplnila Klánová.
