Konflikty s rodiči a vymezování se vůči autoritám. Tato definice období adolescence už neplatí. Podle vedoucího Institutu pro výzkum dětí, mládeže a rodiny Fakulty sociálních studií MU Petra Macka se dá dnes období dospívání charakterizovat spíš jako volný prostor a čas, který mají mladí lidé pro hledání, experimentování a seberealizaci.
Výzkumu adolescentů se Macek věnuje třicet let. Nedávno ve zvláštním čísle časopisu věnovaném právě českým dětem informoval o srovnávacím výzkumu tří skupin dospívajících ve věku od 14 do 16 let. „Opakovaně jsme se jich ptali například na denní aktivity, na jejich běžné problémy, úroveň sebehodnocení a také jejich budoucí očekávání,“ přiblížil Macek výzkum.
Některé postoje a hodnoty se příliš nemění. Stále stejně důležité je pro mladé lidi být úspěšný, najít dobré zaměstnání a mít pevné zdraví. Od začátku devadesátých let ale roste potřeba vydělávání peněz. „Někdy se mluví o tom, že jsou současné generace víc materiálně zaměřené, ale orientace na materiální hodnoty byla u adolescentů vždy výrazná. Postoje nynější mladé generace vyjadřují spíš větší důraz na vyšší výkon a kariéru,“ uvedl Macek.
První výzkum se konal v roce 1992 a byl součástí mezinárodního zkoumání adolescentů, do kterého se zapojilo jedenáct evropských zemí, Spojené státy a Rusko. „O devět let později jsem se rozhodl šetření zopakovat. Zajímal mě vývoj chování a očekávání mezi adolescenty. Poslední šetření bylo v roce 2010 a díky němu už můžeme odvozovat i některé trendy,“ popsal rozsah výzkumu Macek. Doplnil, že v prvním šetření odpovídalo 200, ve druhém 300 a ve třetím 370 respondentů.
Díky načasování šetření mohou vědci porovnávat skupiny dětí ve třech obdobích. První patřily mezi postkomunistickou mládež, druhé žily v době výrazných společenských změn a třetí skupina zažila období společenské stabilizace. Mnoho výrazných změn se přitom odehrálo v posledních deseti letech.
Místo spánku internet
Z výzkumu například vyplynulo, že adolescenti v posledních letech tráví ve škole a školními aktivitami méně času než jejich předchůdci. Výrazně přitom narůstá potřeba volného času a aktivních způsobů jeho trávení. „U dřívějších generací nepředstavoval volný čas v podstatě žádnou zvláštní hodnotu. Teď je hodnota zábavy pro život mladých lidí daleko důležitější,“ zdůraznil psycholog.
Zvyšuje se i doba strávená u počítače. V první studii tato kategorii nebyla a v poslední se ukázalo, že děti sedí u počítače v průměru hodinu a půl denně.
„Je zde průkazná negativní korelace s dobou spánku, která se výrazně zkrátila. Počítače mladí lidé víc využívají pro svou zábavu. Dřív jim k tomu sloužila televize, jejíž sledování ale u poslední zkoumané skupiny evidentně pokleslo,“ přiblížil další výsledky šetření Petr Macek.
U adolescentů se však mění i budoucí očekávání, která do určité míry signalizují změnu jejich hodnotové orientace. Klesá u nich důležitost budoucího uzavření sňatku nebo trvalého života s partnerem a také důležitost cíle mít děti.
„Neznamená to, že založení rodiny pro ně není důležité, ale určitý pokles u současné generace je ve srovnání s předchozími zcela zjevný. Už v tomto věku se dá pozorovat trend z jiných studií, a to je odkládání plné dospělosti. Její přijetí totiž mladí lidé odsouvají až někam ke třicátému roku života,“ zdůraznil psycholog.
Dospělost netáhne
Jeden z důvodů je, jak se dnešním adolescentům jeví dospělí. „Z různých anket a vyprávění je zřejmé, že obraz dospělého člověka už není tak atraktivní jako býval dřív, kdy to znamenalo především možnost dělat si, co chci. Teď je dospělost spíš ambivalentní. Sice si budu moct dělat, co budu chtít, ale je to spojené také se stereotypem, nudou, povinnostmi a závazky,“ dodal s úsměvem Macek.
Podle něj však dnešní mladí lidé nemají život jednodušší, i když mají větší svobodu a díky liberálnějšímu přístupu k výchově i podstatně méně konfliktů s rodiči. Nikdo jim totiž nedává jasné návody k určení toho, co je špatné a co dobré. V tomto věku se však mladí lidé potřebují podle odborníků nějak vymezit, najít svou identitu a své místo v životě.
„Problém je zaujmout nějaké jasné stabilní stanovisko, když nemáte kulturu, která má zřetelně definované a respektované normy a pravidla. To většinou v lidech posiluje nejistotu. Na druhou stranu to však může zvýšit jejich flexibilitu a schopnost se přizpůsobit a hledat kompromisy,“ doplnil vedoucí Institutu pro výzkum dětí, mládeže a rodiny.
