Osm let pobývali biologové z přírodovědecké fakulty v různých provizorních prostorách. Začátkem letošního roku se přestěhovali do bohunického kampusu, kde získali čtyři nové pavilony Centra experimentální, systematické a ekologické biologie (Ceseb).
„Pro celou přírodovědeckou fakultu to znamená zakončení desetiletého vývoje, který začal přestavbou areálu v Kotlářské ulici. Nyní jsou v bohunickém kampusu kompletně přestěhované obory biologie, biochemie a chemie,“ uvedl při slavnostním otevření centra děkan přírodovědecké fakulty Jaromír Leichmann.
Ředitel projektu a vedoucí ústavu botaniky a zoologie Jan Helešic zdůraznil, že díky modernímu vybavení si studenti vyzkoušejí práci s nejnovějšími přístroji. „Absolventi budou schopní hned po nástupu do praxe pracovat na zařízeních, která se aktuálně využívají ve vědě a výzkumu ve světě.“
Tajemství DNA
Botanici mají například k dispozici unikátní laboratoř pro výzkum velikosti genomu organismů, především rostlin. Odborníci v ní mohou využívat sedm průtokových cytometrů a také kompletní sestavu pro sekvenaci genomů rostlin a živočichů.
Kromě zkoumání DNA se zdejší vědci věnují i ekologii rašelinišť a paleoekologii. „Ve vrstvách rašelinných ložisek analyzují zbytky rostlin, pyly nebo semena a jsou tak schopni zrekonstruovat vývoj přírody od doby ledové po současnost,“ popsal jeden z projektů zástupce vedoucího ústavu Milan Chytrý.
Zdejší odborníci zkoumají také rostlinná společenstva. Nedávno například vydali závěrečný čtvrtý díl monografie popisující vegetaci České republiky a nyní se budou věnovat katalogizaci vegetačních typů v Evropě. „Podobné přehledy se využívají především pro ochranu přírody,“ upřesnil Chytrý.
Do kampusu se přestěhoval i herbář ústavu botaniky a zoologie, který je s více než 600 tisíci položek čtvrtý největší v republice. Uchovávané rostliny jsou nyní šetrněji uložené a botanici mají díky vzduchotěsným prostorám také jednodušší možnost hubit v herbáři případné škůdce.
Nejen botanikům bude sloužit také experimentální zahrada či skleník. Ten je rozdělený na šest samostatných kójí, v nichž se dají nastavit různé podmínky. „Růst tady budou třeba zemědělské plodiny či pokojové rostliny určené pro výuku. Kóje se budou využívat také pro specializované vědecké experimenty. Zkoumá se například symbióza rostlin s houbami nebo působení škodlivých látek na rostliny,“ uvedl Milan Baláž z ústavu experimentální biologie.
Biologové se zabývají řadou projektů, od výzkumu rakoviny po zkoumání plísňového onemocnění u netopýrů. Ke studiu vlastností nádorových buněk mohou využít unikátní zařízení, takzvanou hypoxickou komoru. Ta umožňuje kultivaci a experimentování s tkáňovými kulturami při sníženém tlaku kyslíku. „Buňky jsou ve svém přirozeném prostředí v těle organismu běžně vystavené nižší koncentraci kyslíku, než jaká je v atmosféře. V solidních nádorech může být tato koncentrace ještě nižší. Hypoxická komora tak umožňuje práci s buňkami v podmínkách, které jsou velmi blízké podmínkám fyziologickým,“ vysvětlil využití zařízení ředitel projektu Ceseb Helešic.
Nové přístroje vědcům také umožní studovat například magnetorecepci u různých živočichů. „Díky komorám, ve kterých je zcela odstíněno magnetické pole Země, mohou zkoumat jeho vnímání u bezobratlých a drobných obratlovců, a řešit tak například otázku, jak se živočichové orientují při migracích,“ řekl Helešic.
Palác mikrobiologů
Celý pavilon obsadili v kampusu mikrobiologové a molekulární biologové. Budova, v níž je umístěna i Česká sbírka mikroorganismů, má vysokou úroveň bezpečnosti práce pro práci s mikroorganismy. Do některých laboratoří pracovníci vstupují jen přes hygienické smyčky. „Ochrana třetího stupně prakticky znamená, že do určených prostor nesmějí vstupovat osoby, které nejsou poučené o režimu práce, a musí se tam provádět úklid a dezinfekce podle určitých zásad,“ uvedl zástupce ředitele ústavu experimentální biologie Jiří Doškař.
V novém pavilonu se on sám bude věnovat například dalšímu výzkumu bakteriofágového přípravku pro léčbu stafylokokových infekcí, který už je patentovaný. Bakteriofágy jsou viry napadající bakteriální buňky. „Náš přístup spočívá v tom, že z přirozeně se vyskytujících bakteriofágů vybíráme určité mutanty, kteří mají schopnost usmrcovat široké spektrum kmenů. Je to analogie k širokospektrálním antibiotikům,“ popsal výzkum Doškař s tím, že chtějí pracovat na přípravku pro léčbu pseudomonádových infekcí.
