Geologové tvrdí, že v každém kusu kamene je zakomponován příběh o jeho vzniku a proměnách Země. Číst tyto příběhy může od konce května kdokoliv z návštěvníků areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Kotlářské ulici. Otevřel se tam totiž nový Geopark, který zatím čítá 24 kusů různých hornin a bude se ještě rozšiřovat.
Obdobné parky už znají i lidé odjinud z Česka i ze světa, ten brněnský je ale specifický tím, že jeho tvůrci při zakládání spolupracovali s architektem, takže výsledek má hned několik funkcí. „Kameny esteticky doplňují zeleň areálu podobně jako umělecká díla. Sloužit však budou hlavně jako učební pomůcka, a to nejen našim studentům, ale i dalším zájemcům o geologii,“ uvedl Rostislav Melichar z ústavu geologických věd, který s nápadem park vytvořit přišel.
Největší přínos pro studenty spočívá v tom, že na velkých kusech kamene mohou sledovat vedle jednotlivých druhů hornin také jejich vzájemné vztahy. K takovým pozorováním se dosud dostávali většinou jen na terénních exkurzích.
Mezi exponáty venkovní výstavy najdou kolemjdoucí i některé ojedinělé kusy. Součástí Geoparku je například bludný balvan, který připomíná dobu ledovou, nebo také velký hranec, tedy valoun s ostrými hranami a rovnými plochami vzniklými obroušením pískem.
„Ležel u naší budovy dlouho nepovšimnut. Dnes víme, že ho kdysi našel profesor Pelíšek na severní Moravě a přivezl do Brna. My jsme to však znovu zjistili až nedávno, a to díky nálezu ručně dopsané poznámky u obrázku v jednom starém časopisu,“ zavzpomínal Melichar.
Upozornil i na další zajímavost. Hned vedle vchodu do budovy ústavu geologických věd leží skupina vápenců se zkamenělinami ortocerů, příbuzných dnešních chobotnic. Další pozoruhodné informace se návštěvníci parku dočtou na doprovodných tabulkách u každého exponátu.
Kameny, které dnes v areálu leží, pocházejí hlavně z českých lokalit. Některé si geologové vytipovali přímo v přírodě, jiné mají dovezené z lomu. Složitější než je najít, ale bylo dostat je do Brna. Velikány si totiž nikdo do auta jen tak nenaloží, chce to zvláštní zacházení. „Potřebovali jsme auto s jeřábem a při přemisťování jsme používali hadrové popruhy, protože kdybychom využili běžné kovové řetězy, kameny by se odřely a poničily,“ přiblížil geolog náročnou operaci.
Tvůrci Geoparku počítají s tím, že až budou mít hotovo, bude kolem budov přírodovědecké fakulty střídavě ležet či stát na čtyřicet kamenů. Ty, které v areálu ještě nejsou, budou geologové v následujících měsících postupně přivážet z různých míst na Moravě.
Kromě Geoparku otevřela přírodovědecká fakulta v suterénu budovy číslo 11 v areálu v Kotlářské ulici také své paleontologické a mineralogické sbírky. Do expozice, která obsahuje i nedávno objevený zub dravého dinosaura, je možné nahlédnout vždy jedno dopoledne a jedno odpoledne v týdnu.
