České republice hrozí, že bude během dvaceti let polovina populace v důsledku stárnutí ekonomicky závislá na práci lidí v produktivním věku. Řešením problému je zvýšit zaměstnanost starších lidí, což se ale v tuzemsku ve srovnání se zahraničím příliš nedaří. Vyplývá to ze srovnání situace s vybranými zeměmi Evropské unie, především Nizozemskem a Finskem, na němž se podíleli i odborníci z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Zdravotní stav starší generace v Česku je srovnatelný se situací v Nizozemsku a Finsku. „Ještě ve věku 65 let má český muž šanci na dožití 15,5 roku, z toho 8,5 roku bez omezení běžných činností ze zdravotních důvodů, u žen je to dokonce 19 a 8,8 roku, což je prakticky stejné jako u obou zmíněných zemí,“ shrnul výsledky studie vedoucí expertního týmu Petr Novotný z ústavu pedagogických věd.
Co je však podle Novotného horší, to je informace, že Česko s touto veskrze pozitivní informací nijak nepracuje. „Při srovnání míry zaměstnanosti ve věkové skupině 50-64 let Česko na Nizozemsko a Finsko viditelně ztrácí. V míře zaměstnanosti u lidí ve věku 60 až 64 let se dokonce propadáme až na 17. místo v unii, i když je zdravotní stav v této věkové skupině srovnatelný.“ Česká republika má tedy podle odborníků ve využívání pracovní schopnosti lidí ve vyšším věku značné rezervy.
Pro měření pracovní schopnosti, kterou spolu tvoří zdraví a funkční kapacita, odborné znalosti a způsobilost, hodnoty, postoje a motivace zaměstnance, ale také nároky práce samotné, používají odborníci takzvaný index pracovní schopnosti. V tuzemsku zatím měření provedli jen na malém vzorku, i tak se ale ukazuje, že téměř 40 procent nezaměstnaných starších 50 let vykazuje dobrou a téměř 20 procent dokonce vynikající hodnotu indexu, což znamená, že jim zdravotní důvody v práci výrazněji nebrání. Platí přitom, že hůř jsou na tom lidé, jejichž povolání klade fyzické nároky než lidé s povoláním s vyššími duševními nároky.
Návrhy konkrétních opatření, která by měla přispět ke zvýšení podpory pracovní schopnosti zejména u věkové skupiny osob nad 50 let, přináší projekt Implementace Age Managementu v České republice. „Jeho cílem je provést šetření na větších vzorcích zaměstnanců a ustanovit referenční hodnoty pracovní schopnosti českých zaměstnanců,“ upřesňuje Ilona Štorová z Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, která projekt vede.
Odborníci se shodují, že pomáhá například snížení fyzické náročnosti práce, zavedení krátkých přestávek v pracovních procesech, zohlednění zdravotních rizik při plánování práce na směny a rovněž pružné pracovní úvazky. Současně je třeba využívat silných stránek starších pracovníků a také možností mezigenerační spolupráce.
Míč teď ale přechází na stranu zaměstnavatelů, kteří by se radami specialistů ideálně měli více začít řídit. Do projektu se už nyní zapojila například Komerční banka, Policejní prezidium České republiky, skupina ČEZ, výrobce komponentů pro automobilový průmysl WITTE Nejdek a Úřad práce České republiky.
