Vít Křížka, doktorand na katedře právní teorie, se stal talentem roku v soutěži Právník roku 2014. Ocenění získal za svou odborně-popularizační esej s názvem „Jak myslí soudce? Krátké zamyšlení nad myšlením soudců a možnostmi, jak toho využít“. K výhře mu prý pomohlo nejen netradiční téma, ale i zdravá dávka drzosti.
Ve své práci třeba nastiňuje fakt, že únava vede soudce ke snadnějším řešením, nebo radí advokátům, že pokud chtějí, aby soudce určité pasáži ve spisu věnoval více pozornosti, je třeba ji napsat hůře čitelným písmem. Nebo že soudce spíš uvěří kratší jednoduché větě než kostrbatému souvětí. Čím více se soudce musí u čtení soustředit, tím více bude nedůvěřivý. Tyto a další postřehy upoutaly odbornou porotu. Za úspěchem studenta Právnické fakulty MU ale stojí i fakt, že pracuje s tématem, které je v českém prostředí spíše neznámé.
V oceněné eseji nahlíží na soudce z pohledu ekonomické analýzy práva. Pod abstraktním termínem by si laik mylně představil například vliv peněz, jde ale o celkové zkoumání motivace. „Statkem je například i volný čas, se kterým soudce počítá a zvažuje, jak jej využít. I to je ekonomika,“ říká Křížka.
Proces rozhodování soudců se na různých soudech liší. „Jiný prostor mají soudci na obvodním soudu, jiný třeba na Ústavním, kde má soudce po ruce několik asistentů. Jenomže i asistenti vstupují do procesu jeho rozhodování tak, že mu připravují materiály, a tím také podávají svůj pohled na právo,“ vysvětluje. Rozhodování soudce je ovlivněno vším možným – jeho osobností, světonázorem, znalostmi. Soudce se podle něj ale nerozhoduje pouze podle práva. Křížka upozorňuje, že je to přece jenom člověk a nad literou zákona stojí principy spravedlnosti a morálky.
Při psaní práce Křížka nevycházel z kvalitativního výzkumu ani z tvrdých dat. Základem bylo pozorování během dvouleté praxe na soudě. „Zajímalo mě, kolik má soudce času, jak je hodnocen, jak je nastavený systém a jak to soudce ovlivňuje,“ přibližuje Křížka. Dle něj je na tom česká justice dobře, a to i přesto, že si to mnoho lidí nemyslí. „Je pravda, že spravedlnost je drahá. Právní systém máme ale od toho, aby věci fungovaly. Kdyby právo neexistovalo, vyšlo by nás to neporovnatelně dráž,“ vyzdvihuje doktorand. „Lidé obecně tvrdí, že do hlasování senátů a rozhodování soudců nikdo moc nevidí, protože porady a hlasování jsou tajné. Největším tajemstvím přitom je, že ve skutečnosti žádné neprobíhají,“ parafrázuje myšlenku amerického soudce Richarda Posnera, z jehož prací při psaní vycházel.
Tématu ekonomické analýzy práva se obšírněji věnuje i ve své dizertační práci a chtěl by v něm dále pokračovat. V českém právu zůstává podle něj toto pole neprobádané.
