Čtyři studenti Přírodovědecké fakulty MU se ve středu 8. dubna večer na šest minut proměnili v herce. Na jevišti Kabinetu MÚZ soutěžili o to, kdo dokáže svou prezentací svého výzkumu nejvíce zaujmout laické publikum. O vítězi rozhodovali diváci. Čtvrtý Science slam Masarykovy univerzity přilákal přes stovku lidí.
>> podívejte se na fotogalerii
Kromě dataprojektorů mohli mladí vědci používat ke svému vystoupení cokoliv – i komparzisty. O tom, kdo se nakonec stane vítězem, rozhodovala ale především jejich schopnost zaujmout. Na konci každého vystoupení odpovídali diváci pomocí barevných kartiček na tři otázky, které měly ověřit, jak tématu porozuměli. Nakonec pak pomocí hlasovacích lístků ukázali, které vystoupení je nejvíc zaujalo.
Nejvíc hlasů získala Iveta Minaříková, která mluvila o riziku hypoglykémie u diabetiků (patologický pokles krevního cukru) a o cestách, jak se s ním vypořádat.
„Tělo diabetiků přestává produkovat inzulin, který dává signál každé buňce v těle, že se blíží glukóza, důležitý zdroj energie. Inzulin se proto musí dodávat injekčně. Jenže to má i svá úskalí – diabetici si dávkují inzulin v pravidelných denních rytmech, zapomínají ale i pravidelně jíst. Hladová buňka proto začíná vyžírat normální cukr z krve, a tím vzniká hypoglykemie, která může způsobit i smrt. Proto se snažíme vyrobit něco, co by dokázalo ve správnou dobu uvolnit do těla chybějící glukózu,“ osvětlila Minaříková.
Celý Science slam pro ni prý byl velký zážitek. „Zezačátku jsem byla nervózní, ale na pódiu to ze mě všechno spadlo a užívala jsem si to. Podařilo se mi dokonce rozesmát diváky,“ zhodnotila vědkyně.
Další z vystupujících byla studentka biochemie Kateřina Novanská, která představila svůj výzkum mutací DNA.
„Zabývám se genem, který kóduje protein zvaný Brutonova tyrozinkináza. Pokud je tato bílkovina nefunkční, způsobuje poruchu imunity. Vzniká vzácné imunologické onemocnění zvané agamaglobulinémie projevující se silnými a opakovanými infekcemi, s nimiž tělo jen velmi těžko bojuje. Mým úkolem je najít mutace, které tuto nemoc zapříčiňují. Agamaglobulinémií trpí v Česku asi tři lidé z milionu a právě jim svým výzkumem pomáhám,“ představila svou práci Kateřina.
Student geografie Jakub Ondruch se zase ve své disertační práci zaměřuje na výzkum takzvaných divočících řek v polárních oblastech, například na Špicberkách nebo na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě, kde má Masarykova univerzita svou stanici.
„Když divočící řeky v polárních oblastech odpočívají, za sekundu jimi proteče 400 litrů. V plné síle je to ale až 1600 nebo 2000 litrů za sekundu. Silný proud s sebou bere velké kameny, ale také malé kousky prachu a písku – za den může řeka transportovat až sedm tisíc kilogramů tohoto malého materiálu. Mým úkolem je sbírat tato data přímo v řekách, zanalyzovat je a interpretovat,“ vysvětlil Jakub.
S příspěvkem Lije jako z konve na jevišti vystoupil student geografie Martin Caletka. „Přívalové deště dokážou i zabíjet. V červnu 2009 na Novojičínsku zemřelo pět lidí. Meteorologové dokážou pomocí radaru a elektromagnetického vlnění určit, co se v atmosféře děje a vydat varování o blížící se bouřce. Pomocí radarových snímků, zachycujících bouřkové mraky, dokážou také přepočítat, kolik vody spadne. Jenže to nedokážou říct přesně. Pevně doufám, že moje přepočty o množství spadené vody přispějí k tomu, aby mohli meteorologové včas upozornit na nebezpečí přívalových dešťů,“ uvedl Caletka.
