Pokud byste chtěli vědět, které z alb Davida Bowieho ze 70. let nejlépe reprezentuje jeho přístup k hudbě, měli by s tím problém možná i experti na hudbu daného období. „I když vyberete nejlepší skladbu té doby, Ziggy Stardust, tak opomenete fakt, že v té době udělal řadu dalších, zcela odlišných projektů, které ovlivnily hudbu. Pokud tedy chcete opravdu porozumět přínosu Davida Bowieho, musíte vzít v potaz všechny nahrávky daného období a vytvořit reprezentativní kompilaci,“ říká ekonom Jesús Crespo Cuaresma, když uvádí svou přednášku o metodě průměrování modelů v ekonomii.
Co má hudba s ekonomií společného? Je to právě fakt, že jevy, které ekonomové studují, jsou ovlivňovány celou řadou proměnných. „Například když zkoumáte, proč jsou některé země bohatší než jiné, tak to můžete vysvětlit například jejich geografickým umístěním, objemem obchodu, zkoumáte, zda tam nebyl válečný či občanský konflikt. Jenže se ukazuje, že procesy jako ekonomický růst a rozvoj jsou tak komplexní, že existuje celá řada možných vysvětlení,“ přibližuje Cuaresma komplikace, s nimiž bojuje většina společenských věd.
Na květnové přednášce na ekonomicko-správní fakultě, která byla součástí akce Young Economists' Meeting, představil posluchačům metodu průměrování modelů, tedy model averaging. „Místo soustředění se na jednotlivé modely daného jevu je lepší zahrnout do zkoumání všechny, přidělit každému určitou váhu a vytvořit z nich vážený průměr. Získáte tak velmi podrobné závěry o předmětu svého zájmu,“ tvrdí profesor ekonomie, který působí na Vienna University of Economics and Business.
Dodává, že díky průměrování modelů mohou odborníci lépe posoudit například to, zda jsou faktory ekonomického růstu v rozvinutém světě shodné s tím, co ovlivňuje růst například v subsaharské Africe. „Díky tomu můžeme zjistit, do kterých věcí ve které oblasti investovat, abychom skutečně dosáhli ekonomického růstu,“ říká Cuaresma.
Za pomoci této metody například v jiném projektu Cuaresma zkoumal měnové krize. „Hledali jsme typické ekonomické ukazatele, které se dají průběžně sledovat a z jejichž chování se dá odhadnout přicházející krize. Podle některých odborníků je například dobré sledovat údaje o hospodářském růstu nebo inflaci, podle jiných je zase naopak užitečné hlídat ukazatele popisující například zdraví bank či investičních společností. Bohužel jsme zjistili, že problém je mnohem složitější a předpovídat finanční krize v podstatě nejde,“ uvádí příklad využití metody průměrování modelů Cuaresma.
Další možnou aplikací je například posuzování hospodářského růstu v rámci jednotlivých evropských regionů, kde existují rozdíly mezi západní, střední a východní částí kontinentu. „Na západě je typické, že se příjem na obyvatele mezi regiony stírá tím, že se všechny postupně přibližují tomu nejbohatšímu. Ve střední a východní Evropě se to neděje. Snažili jsme se proto najít, co konkrétně ovlivňuje ekonomický růst v regionech. Vyšlo nám mimo jiné, že významnou roli hrají investice do vzdělávání,“ dodává Cuaresma s tím, že podobně se dá metoda aplikovat na mnohé další oblasti včetně snahy porozumět tomu, jak bude v blízké budoucnosti vypadat migrace v Evropě.
Cuaresma byl hlavním řečníkem na květnové konferenci, které se na ekonomicko-správní fakultě zúčastnilo pět desítek mladých odborníků ze 30 univerzit ze 14 zemí.
