Informace o technologii zachycování a ukládání oxidu uhličitého neboli CCS bude nově dokumentovat výuková laboratoř na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Shromážděné materiály a znalosti budou odborníci předávat studentům základních, středních a vysokých škol a dalším zájemcům. Laboratoř je výsledkem projektu hrazeného z Norských fondů, do kterého se zapojili i odborníci z Fakulty sociálních studií MU.
V nové laboratoři jsou k dispozici modely úložiště, postery vysvětlující cyklus uhlíku v přírodě, vývoj klimatu a podrobnosti k technologii zachycování a ukládání CO2, která může přispět k omezení rostoucích emisí skleníkových plynů, a také knihovna věnující se této problematice.
„Častým problémem u nových technologií je nedostatek informací, které by laické i odborné veřejnosti pomohly zorientovat se v jejich výhodách i nevýhodách. Naším záměrem proto bylo tyto informace poskytnout,“ doplnil Filip Černoch z Fakulty sociálních studií MU.
Technologie zachycování a ukládání CO2, anglicky Carbon Capture & Storage (CCS), spočívá v tom, že se emise u velkých zdrojů znečištění, jako jsou elektrárny, zachytí a před vypuštěním do ovzduší se z nich oddělí oxid uhličitý. Plyn je následně zchlazen a stlačen do kapalné formy. Pak je přepraven na vybrané úložiště, kde se vtlačí hluboko pod zem.
Díky projektu vzniklo mimo jiné video ukazující vývoj klimatu v historii planety Země, koloběh uhlíku v přírodě a to, jak jej ovlivňuje člověk. Představuje způsoby omezování emisí oxidu uhličitého.
Projekt s názvem Zachycování a ukládání CO2 – sdílení znalostí a zkušeností byl financován grantem z Norských fondů 2009-14.
