Nová metoda, kterou vyvinuli odborníci Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, pomůže lékařům odhadnout, jak budou pacienti s chronickou lymfocytární leukémií a B-buněčnými lymfomy reagovat na nejmodernější léčbu. Je založená na měření hladiny molekul, které regulují činnost B-lymfocytů, tedy buněk imunitního systému, jež při leukémii podléhají rakovinnému bujení. Metoda je nově patentovaná v České republice.
„Chronická lymfocytární leukémie patří mezi nejčastější leukémie u dospělých lidí. Prognóza této nemoci a reakce na léčbu je ale u každého nemocného velmi rozdílná. Naše metoda může lékařům pomoci částečně předpovědět, zda budou pacienti na konkrétní terapii reagovat,“ uvedl Marek Mráz, který výzkumný tým složený z odborníků z Ceitecu MU a Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno vedl.
Leukémie mohou vzniknout tak, že se začnou nekontrolovaně množit B-lymfocyty, což jsou buňky imunitního systému běžně zodpovědné za ochranu před infekcí. Infekci rozeznávají B-lymfocyty pomocí takzvaných B-buněčných receptorů, tedy molekul na svém povrchu, které při setkání s infekcí dají buňce signál k množení. Právě tato signální dráha je při vzniku leukémie nesprávně regulována a některé moderní léky jsou založené na jejím blokování.
„Popsali jsme, že aktivitu této signální dráhy řídí molekuly microRNA, a právě hladinu dvou těchto molekul měříme. Pacienti, kteří mají jejich hladiny nízké, budou mít s velkou pravděpodobností agresivnější podobu nemoci a budou hůře reagovat na léčbu,“ popsal Mráz princip patentu, na jehož zápisu u Úřadu průmyslového vlastnictví se podílelo Centru pro transfer technologií MU.
Odborníci nyní zjišťují možnosti spolupráce s komerčním partnerem, který by mohl vyvinout testovací sadu pro běžné využití v nemocnicích.
Patent je jen jedním z výsledků práce výzkumného týmu, který 15. září obdrží také prestižní ocenění České společnosti pro biochemii a molekulární biologii – Cenu Josefa V. Koštíře. Vědci dál pracují na výzkumu signalizační dráhy ovlivňující vznik leukémie a účinku látek, které ji mohou blokovat.
„Hledáme potenciální kombinace léků, které by mohly jednak blokovat námi studovanou signalizační dráhu a jednak útočit na rakovinné buňky skrze další molekuly umístěné na povrchu B-lymfocytů,“ doplnil Mráz.
