Dřevo se dá využít k topení, ale také jako surovina pro výrobu dalších látek, jako je například vanilin. Způsob, jak zvýšit jeho využitelnost, si nedávno patentoval tým českých a norských vědců pod vedením Jana Hejátka z výzkumného institutu Ceitec Masarykovy univerzity.
Hejátkův tým v Mendelově centru genomiky a proteomiky rostlin se dlouhodobě věnuje studiu rostlinných hormonů, takzvaných cytokininů, které regulují růst rostlin a tedy tvorbu biomasy.
„Našli jsme a popsali jeden z mechanismů, kterými cytokininy regulují růst a s tím související produkci ligninu – přírodního polymeru, který v rostlinách působí jako zpevňující materiál buněčných stěn,“ přiblížili základ patentu Hejátko a Vojtěch Didi, první autor připravované publikace základního výzkumu, z kterého patent vychází.
Lignin a lignocelulóza obecně je jedna z perspektivních obnovitelných surovin chemického průmyslu, která se využívá například k výrobě lodních paliv nebo vanilinu, což je celosvětově nejpoužívanější aroma a ochucovadlo. Produkty z ligninu se dají použít i jako příměs do stavebních hmot. Po celulóze je lignin druhý nejrozšířenější polymer na světě.
„Zjistili jsme, jakým způsobem za pomoci rostlinných hormonů produkci ligninu v rostlinách zvýšit,“ uvedl biolog s tím, že například při využití dřeva jako paliva je množství ligninu klíčové a spoluurčuje jeho výhřevnost.
Patentovaná metoda je založená na tom, že se v dřevinách „vypne“ vnímání růstových rostlinných hormonů nebo přímo jejich biosyntéza, čímž dojde ke zvýšení produkce ligninu. Výzkumný tým byl úspěšný i díky spolupráci s biology specializujícími se na buněčné stěny rostlin z Norwegian University of Science and Technology, s nimiž odborníci z Ceitecu MU spolupracovali v rámci projektu placeného z Norských fondů.
„Podařilo se nám vysvětlit princip, který v rostlinách funguje, a navrhli jsme metodu, jak produkci ligninu zvýšit. Nyní hledáme partnera, který by postup uvedl do praxe a ve spolupráci s námi vyšlechtil vybrané druhy dřevin a dovedl je až k zákazníkovi,“ doplnil Hejátko s tím, že na patentování metody spolupracovali s Centrem pro transfer technologií MU.
Využít by se podle něj mohla například u topolů, které patří v Česku mezi nejrychleji rostoucí dřeviny s měkkým dřevem. V Norsku navíc nedávno vybudovali továrnu, která se zabývá výrobou a zpracováním ligninu a výrobky z něj distribuuje do celého světa.
