Mít o pár centimetrů tělesné výšky navíc se v mnoha případech může hodit. Existuje řada odborných studií pojednávajících o tom, že nejvíc v tomto ohledu vynikají Nizozemci. Článek skupiny výzkumníků z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity, který nedávno vydal časopis Royal Society Open Science s tím ale polemizuje. Podle jejich dat to vypadá, že nejvyšší muži vyrůstají v oblasti Dinárských Alp v bývalé Jugoslávii.
O výjimečnosti tělesného vzrůstu mužů z této balkánské země se vědělo už na konci 19. století, kdy zde rakouští antropologové prováděli výzkumy mezi vojenskými odvedenci. Podle nich byli právě Černohorci a muži z Hercegoviny bezkonkurenčně nejvyšší v Evropě. Jenže od roku 1895 se podle slov Pavla Grasgrubera z fakulty sportovních studií, jenž je jedním z autorů zmíněného článku, v této oblasti žádná detailní data systematicky nesbírala.
Proto se místní dlouho v žádných odborných článcích na prvních příčkách neobjevovali a převažovalo mínění, že nejvyšší jsou se 183,8 centimetry muži v Nizozemsku.
Vědci z Masarykovy univerzity se rozhodli tuto informační mezeru zaplnit. Už od dubna 2015 uskutečňují v Bosně, Hercegovině a Chorvatsku rozsáhlý antropometrický výzkum středoškolské mládeže a do dnešního dne změřili na 163 školách v 60 městech celkem 5010 chlapců a 851 děvčat ve věku 17 až 20 let. Jejich kolegové z fakulty sportu a tělesné výchovy v černohorském Nikšići souběžně provádějí podobná měření v Černé Hoře, Kosovu a Albánii.
Výsledky z centrální oblasti Dinárských Alp už jsou kompletní. Ukázalo se, že ve srovnání asi 150 zemí, ze kterých jsou k dispozici údaje o tělesném vzrůstu, zaujímají mladí Černohorci se 182,9 centimetry druhé místo za Nizozemci. Některé regionální průměry jsou však ještě výrazně vyšší.
Muži v Dalmácii dosahují výšky 183,7 centimetru, muži v Hercegovině 183,4 centimetru, a vůbec nejvyšší hodnoty (nad 185 cm) byly zjištěny v centrální a severozápadní oblasti Černé Hory, jižní Dalmácii (kolem měst Makarska, Imotski a Metković) a západní Hercegovině. Muži v celé Bosně a Hercegovině jsou sice vysocí „jen“ 181,2 centimetru vzhledem k nižším průměrům v lidnatější Bosně, ale i to by stačilo, aby se tato země dostala mezi deset nejvyšších na světě (mimochodem Češi do první světové desítky spadají také).
Jako celek tedy drží Nizozemsko stále čelo světových tabulek, ale podle Grasgrubera toto srovnání není úplně objektivní. „V Nizozemsku se data nesbírají zdaleka tak podrobně. Nizozemští mladíci ve věku 18 let jsou ve skutečnosti vysocí jen 182,4 cm a dívky 169,7 cm. Ve starších věkových kategoriích se vzorky měří na univerzitách nebo při různých veřejných akcích, což může celkový průměr nadhodnotit. K tomu je navíc třeba připočítat to, že obyvatelé této země si užívají nutričně nejkvalitnější stravy na světě, která jím v růstu pomáhá,“ uvedl výzkumník.
Balkánce právě faktor stravy sráží. „Biologická kvalita bílkovin, které konzumují lidé v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině, je pod evropským průměrem. Bosna a Hercegovina je navíc jedním z nejchudších států Evropy, s katastrofickou nezaměstnanosti. Právě proto ale výška místních horalů ještě o to více vyniká,“ upozorňuje Grasgruber.
Dědictví lovců gravettské kultury
Pokud se poměry zlepší, měly by se u obyvatel Bosny a Hercegoviny a okolních oblastí naplno projevit mimořádné genetické předpoklady, které souvisí s rozšířením Y haploskupiny I-M170. „Tato genetická mutace se dědí z otce na syna a je dědictvím lovců takzvané gravettské kultury, která byla v Evropě rozšířená před 30 tisíci lety na ohromném území od západní Evropy až po Ukrajinu. Gravettské lovce známe dobře i u nás jako tvůrce proslulé Věstonické venuše. Víme o nich i to, že vynikali mimořádným tělesným vzrůstem.“
Když došlo k ochlazení klimatu, stáhli se tito lovci na Balkán a jadranské pobřeží, kde se jejich genetická stopa pořád projevuje. „V Hercegovině má tuto mutaci 73 procent mužů, v Dalmácii asi 65 procent, v Černé Hoře 38 procent. Mimo oblast Dinárských Alp je frekvence výrazně nižší, s výjimkou Skandinávie, kde je to kolem 40 procent,“ doplňuje ještě Grasgruber.
