Ať už jste rodilí Brňané, nebo jste v Brně jen nějakou dobu pobývali, určitě jste už slyšeli brněnské označení pro Pražany a obyvatele Čech obecně: Cajzl. Možná jste ho dokonce slyšeli na svou adresu jako žertovné popíchnutí, pokud z Čech pocházíte. Co ale to slovo znamená a kde se vzalo?
První vás zřejmě udeří do očí (či uší) podobnost s jiným slovem, které nevypovídá o člověku nic dobrého. Více než zvuková podobnost zde ale zřejmě není. Uvážíme-li totiž, že označení Cajzl se používá především v Brně a je součástí tzv. brněnského hantecu, dospějeme k tomu, že hledat podobné slovo v němčině by se mohlo vyplatit. Ostatně i ten hajzl je původem z němčiny.
Po krátkém pátraní najdeme v němčině nářeční slovo Zeisel, které označuje malého zpěvného ptáčka, spisovně se však říká Zeisig. Přestože Moravané o Češích říkají, že zpívají, to by samo o sobě nestačilo. Jenže slovo Zeisel pochází právě z těch německých nářečí, která se nacházela na území jižní Moravy a jižních Čech a hlavně – ten malý ptáček je čížek! A jak známo i slovem Čížek bývají Češi někdy na Moravě označováni.
Brněnští Němci toto označení nepochybně znali, sami tuto přezdívku pro Čechy zapisovali jako Tschischek, není tedy daleko k přeložení čížka do své vlastní řeči.
Malá odbočka: Proč se vlastně Čechům přezdívá také čížci (nebo Čížci)? Jistě to nevíme, ale pokud slovo Čížek postavíme vedle nepoužívané, ale pravidelně utvořené zdrobněliny Číšek (vedle používaného Čecháček – zdrobněliny se často používají ke znevážení či posměchu), nebudeme daleko od pravdy, zvlášť když v množném čísle se vyslovují stejně čížci i případní Číšci.
Tím se vracíme k historii německého slova Zeisig. Ve starších dobách se v němčině zapisovalo jako zīsec a tato podoba je přejímkou, dramatická pauza, z českého slova čížek. Cajzl je tedy zpětnou přejímkou, kterou kdysi obohatili Češi své německé sousedy, aby si původně své slovo – notně pozměněné – zase později vzali zpět.
Podobně jako jsme kdysi dali světu píšťalu a vrátila se nám pistole.
Pokud se chcete o slově Cajzl dozvědět více i z odborného hlediska, přečtěte si článek Stanislavy Kloferové, ze kterého tento text významně čerpá. Dozvíte se v něm mj. také to, jaké další přezdívky měli Sudetští Němci pro Čechy.
Autor je doktorand v Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty MU.
