Je brněnská městská část ta Bystrc, nebo ten Bystrc? Na takto položenou otázku není příliš složité odpovědět: Spisovně je prostě ta Bystrc. Proč tedy používají mnozí Brňané mužský rod? A proč se někdy jezdí do Olomouca nebo do Náměšťa?
Odpověď je jednoduchá – původně byla všechna jména těchto obcí mužského rodu a skloňovala se podle dnešního vzoru stroj (tedy na Moravě nářečně do Kuřima jako do stroja). Většina z nich vznikla spojením osobního mužského jména a staré přivlastňovací přípony -jь. Ta způsobila změkčení předchozí souhlásky a sama se hláskovým vývojem ztratila.
Význam přípony -jь byl stejný jako dnešní -ův a míněn tím byl hrad či dvůr. Boleslav byl tedy hrad Boleslavův, Jaroměř Jaromírův, Oldříš Oldřichův, Chotěbor dal vzniknout Chtěboři, Náměst Náměšti, Kúřim Kuřimi, Zderad Zderazi – to vše v mužském rodu. Olomouc se pak odvozuje od hypotetického jména Olomút, avšak doložené takové jméno není, a tak se hledají i jiné etymologie. Jisté však je, že i Olomouc byl(a) původně rodu mužského.
Trochu jiným případem je již zmíněná Bystrc. Prameny uvádějí podoby Bystrc, zřídka Bystřice a v nejstarších dobách také Bystřec. A to je také podoba původní – znamená bystrý, rychlý (potok). Bystřec se skloňoval jako stařec – tedy bez Bystrce jako bez starce, Bystrci jako starci atd. Tím, že hláska r v tomto jméně vytvářela novou slabiku, se ale Bystřec lišil od ostatních slov s příponou -ec, analogicky proto vznikl nový první pád Bystrc, který se přiblížil jménům jako Olomouc.
Otázka, která se vám už v tuhle chvíli asi honí hlavou, tedy zní: Proč jsou tato jména spisovně rodu ženského?
Až do 16. století si podržela mužský rod, od 17. století ale přecházejí na druhý břeh. První mění rod jména zakončená na -m a -v (Kuřim, Břeclav), protože u vzoru stroj žádná další podobně zakončená slova nejsou. Jejich příkladu pak následovala i ostatní jména zakončená na jiné měkké souhlásky, tato však přešla k novému vzoru píseň (který se právě v 17. století ustálil pro slova kolísající mezi vzory růže a kost), protože od vzoru stroj se liší v jednotném čísle pouze sedmým pádem.
Častěji na Moravě, ale někdy i v Čechách se v místním užívání uchovává původní rod. Na Moravě je to proto, že nebyla provedena změna a > ě (e) po měkké souhlásce, a proto zůstaly tvary jako do Kuřima, do Náměšťa, do Olomouca (místo změněného do Kuřimě, do Náměště, do Olomouce), které stále jednoznačně upozorňují na mužský rod. Spisovný je však v těchto případech rod ženský.
Problém lze tedy s trochou nadsázky shrnout tak, že o názvu obce a jeho podobě rozhodují více přespolní než místní.
Autor je doktorand v Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty MU.
