Největší co do počtu uchovávaných mikroorganismů a nejmenší s ohledem na prostor, který zabírá. Česká sbírka mikroorganismů Přírodovědecké fakulty MU uchovává na 3200 bakteriálních kmenů, zhruba 800 kmenů vláknitých hub i několik desítek kmenů kvasinek a bakteriofágů. Představuje tak unikátní centrum mikrobiálních genetických vzorů.
Česká sbírka mikroorganismů je veřejná servisní sbírka a slouží především jako genobanka. Jejím hlavním posláním je poskytovat uchovávané kultury různým tuzemským i zahraničním institucím, které je používají jako srovnávací materiál například při kontrole kvality vody, potravin nebo při testování vzorků v nemocnicích a zdravotnických zařízeních.
Nejstarší kultury, které mikrobiologové uchovávají, byly izolované před více než sto lety. „Dříve se udržovaly tak, že se v podstatě stále pěstovaly v agaru, tedy živném médiu. Později se začaly vakuově vysušovat a uchovávat se v podobě takzvaných lyofilizátů. Kromě toho máme mikroorganismy také v hlubokomrazících boxech, kde je teplota minus 70 stupňů Celsia, a v tekutém dusík, který má téměř minus 200 stupňů,“ uvedl Ivo Sedláček z ústavu experimentální biologie.
Všechno se vejde do dvou menších místností. Přitom se sbírka skládá z bilionů jedinců. „Každou kulturu máme zabezpečenou trojím způsobem konzervace a v každé zkumavce je až sto milionů bakterií v jednom mililitru kryokonzervačního roztoku,“ přiblížil počty uchovávaných bakterií Sedláček, který je vedoucím sbírky.
Důvod, proč si vědci neuchovávají jen jeden exemplář, je jednoduchý. Například při zamrazování vždy část bakterií uhyne.
Zabezpečení nebezpečných bakterií
Depozitáře sbírky jsou také velmi dobře zabezpečené proti násilnému vniknutí, mříže a elektronický zabezpečovací systém jsou samozřejmostí. I když v ní nejsou ty nejnebezpečnější mikroorganismy, velmi nebezpečné bakterie mikrobiologové také uchovávají. Jde například o bakterie rodu Clostridium, které produkují smrtelné toxiny, původce meningitid či streptokoky způsobující rozpad tkání.
Bezpečnost je také hlavním heslem pracovníků při manipulaci se vzorky. „I relativně bezpečné bakterie jsou zde v takových koncentracích, že by mohlo dojít k rozsáhlé kontaminaci, pokud by se dostaly tam, kam nepatří. Pracujeme proto v bezpečnostních boxech, případně v malých oddělených laboratořích a prostředí monitorujeme,“ zdůraznil Sedláček.
Spolupráce s průmyslem
Česká sbírka mikroorganismů patří k nadprůměrně velkým evropským kolekcím a slouží pro výzkum, průmyslové využitím, biotechnologie a výuku. Ne každá země má veřejnou sbírku bakterií, a tak referenční kultury z Brna putují nejen do českých laboratoří, ale také na Slovensko nebo do Rakouska. „Ročně rozešleme zhruba tisíc zásilek, které obsahují i desítky kultur. Mikroorganismy se posílají v podobě lyofilizátů a musí je přepravovat kurýrní služba,“ uvedl Sedláček.
Pracovníci sbírky mají také unikátní postavení v bývalém bloku socialistických zemí. Jako jediní totiž mohou přijímat k uložení bakterie, plísně a kvasinky, které jsou součástí přihlášky patentů. Mikroorganismy se využívají například v potravinářském průmyslu.Co přesně z patentových kultur se v brněnské sbírce uchovává, se ale lidé nedozvědí. Chrání je obchodní tajemství.
Stěhování do kampusu
Sbírka oficiálně funguje od roku 1964 a sídlila postupně na několika různých místech. Nyní se má přesunout do bohunického kampusu, kde získá nové prostory v Centru experimentální, systematické a ekologické biologie CESEB. „Větší laboratoře potřebujeme kvůli rozšiřování sbírky, která se každoročně zvětší o desítky až stovky buď nově objevených mikroorganismů, nebo takových, které získáme z jiných sbírek,“ uvedl Sedláček.
Mikrobiologové potřebují více místa také na nové přístroje využívané při moderních technikách analýzy mikroorganismů. Stěhování do kampusu, jehož termín se z bezpečnostních důvodů nezveřejňuje, bude ojedinělou událostí nejen v historii české sbírky, ale i v evropském měřítku.
