V loňském roce se podařil kolegovi, botanikovi Jihomoravského muzea ve Znojmě, zajímavý nález – na okraji Znojma objevil šalvěj rakouskou (Salvia austriaca), rostlinu považovanou v Česku za vyhynulou.
Tento pozoruhodný druh dosahuje na našem území severozápadní areálové hranice a v minulosti byl doložen z několika jihomoravských lokalit. Ovšem jeho výskyt (někdejší i současný) je svým způsobem diskutabilní.
Téměř jistě lze za původní považovat nález zakladatele zdejší univerzitní botaniky profesora Podpěry ze stepního porostu na vrchu Hradištěk u Velkých Bílovic ve 20. letech 20. století. Ostatní nálezy však pocházejí z druhotných stanovišť, většinou z železničních náspů. Poslední pozorování je z trávníku uvnitř obce.
Šalvěj rakouská tato místa obsadila teprve tehdy, kdy je člověk vytvořil, a to bylo zcela jistě v nedávné době. Na nich měla (respektive stále má) charakter tzv. neofyta, tedy nepůvodního rostlinného druhu, a takové výskyty nejsou registrovány Červeným seznamem. Ten hodnotí jen druhy původní a pak tzv. archeofyty, tedy druhy, které se zde vyskytovaly již před objevením Ameriky. Jedině zmíněný Podpěrův nález zřejmě patří do této kategorie.
Není se však co divit, že šalvěj rakouská byla nyní nalezena právě u Znojma. Na konci 19. století ji Adolf Oborny, autor první kritické Květeny Moravy, sebral těsně za hranicemi, u železnice poblíž rakouské obce Unterretzbach: svědčí o tom doklad uložený v univerzitním herbáři.
Po sto letech jsme tuto neobvyklou rostlinu na stejném místě ověřili, udržuje se zde tedy stále. Nově objevená lokalita u Znojma je odtud vzdálena jen necelých deset kilometrů. I na rakouském nalezišti je však druh zřejmě neofytem a je pravděpodobné, že sem byl zanesen železniční dopravou.
Na našem území ale nejsou objevovány jen druhy nedávno zavlečené. I po roce 2000 bylo v České republice znovu nalezeno také několik druhů původních, považovaných za rostliny vyhynulé nebo nezvěstné, u nichž pochybnost o nedávném zavlečení není. Dokonce byly zaznamenány i neočekávané nálezy druhů, které zde – nepozorovány – rostly jistě několik tisíc let.
Moderní taxonomické metody navíc přinesly objevy několika druhů dosud nikdy nepopsaných. Takové organismy jsou samozřejmě registrovány státní ochranou přírody a je jim věnována náležitá pozornost. Na druhé straně je jasné, že moderní doba bude na naše území stále přinášet druhy nové – v souvislosti s bující dopravou, rekultivacemi, ale i s oblibou nových okrasných rostlin na současných zahrádkách.
Autor pracuje na Ústavu botaniky a zoologie Přf MU.
