Je to takové strašidlo pro dospělé. Cholesterol se však neukrývá pod postelí či ve skříni, ale v tucích. Traduje se o něm, že je to nebezpečná látka, která poškozuje zdraví. Málo se ale ví, že je velmi důležitý pro život.
„Cholesterol je součástí buněčných membrán a patří tak k základním stavebním jednotkám buňky. Je velmi důležitý pro syntézu celé řady hormonů,“ zdůrazňuje Tomáš Kašparovský z ústavu biochemie přírodovědecké fakulty.
>> podívejte se na 1. díl nové videosérie Mýty a fakta vědy: Strašák cholesterol.
Vysokou hladinu cholesterolu lidé i lékaři spojují s nemocemi srdce a cév. Poprvé tuto látku izoloval Francouz Poulletier de la Salle už v roce 1769 a zájem vědců o vztah cholesterolu a kardiovaskulárních chorob se postupně objevoval už v 19. a na začátku 20. století.
„Právě v počátcích těchto výzkumů se zrodil mýtus o škodlivosti samotného cholesterolu. Tato látka byla totiž jednoduše zjistitelná, a odborníci tak zkoumali vztah mezi ní a některými chorobami. Nejnovější vědecké poznatky ale ukazují, že mnohem důležitější pro vznik nemocí jsou lipoproteiny, tedy částice z tuku, cholesterolu a bílkovin, které cholesterol v těle přenáší,“ říká Kašparovský.
Hodný a zlý?
Vyvrací i zlidovělé definice „hodného a zlého cholesterolu“. Cholesterol je jediná molekula. Rozlišování na hodný a zlý se týká právě přenašečů těchto molekul – lipoproteinů. „Pouhé snižování hladiny cholesterolu v krvi nestačí, daleko důležitější je zkoumat přenos této látky v těle. I člověk s normální hladinou cholesterolu totiž může být ohrožen kardiovaskulární chorobou a naopak ten, který má hladinu této látky vyšší, problémy mít nemusí,“ tvrdí biochemik.
V lidském těle existuje několik typů lipoproteinů, které cholesterol přenášejí do těch míst, kde je aktuálně potřeba. Nejznámější je LDL (ten „zlý“). Je to zkratka pro low density lipoproteins, tedy pro lipoproteiny s nízkou hustotou, které v sobě nesou více cholesterolu než ostatní lipoproteiny, které se nacházejí v krvi.
„Nebezpečí LDL spočívá v tom, že oproti ostatním lipoproteinům dlouho přetrvává v krvi, a proto se může v těle oxidovat a jinak pozměňovat a v této modifikované podobě má pak větší tendenci vytvářet tak zvané aterosklerotické pláty, které se vytváří na stěnách cév,“ vysvětluje Kašparovský.
Stát se to může docela jednoduše, když je člověk dlouhodobě ve stresu, dostane tělo mimo jiné pod oxidativní stres a normální LDL se může přeměnit na nebezpečný modifikovaný LDL. Rovněž řada jiných onemocnění může přispívat k tvorbě těchto modifikovaných lipoproteinů. Obranou proti nim jsou lipoproteiny HDL (high density lipoprotein), které umí cholesterol z cév odstraňovat.
Obtížná diagnostika i léčba
Přestože moderní metody už lékařům umožňují sledovat právě hladiny jednotlivých typů lipoproteinů, není to ještě podle Kašparovského dokonalé. Lékaři totiž běžně nezjistí, zda jde o přenašeče modifikované a nebezpečné, nebo o ty, které jsou běžné. Navíc je potřeba ještě zjišťovat to, zda má pacient sklony k tvorbě aterosklerotických plátů – tedy k ucpávání cév. Příliš nízká hladina cholesterolu ale také není dobrá, podle posledních studií totiž může vést naopak k tomu, že budou cévy křehčí, a zvýší se tak například riziko mozkové mrtvice.
Pokud má někdo stále z cholesterolu strach, jeho hladinu samozřejmě částečně ovlivnit může. Ale jen do určité míry. Tělo si jej totiž z naprosté většiny vytváří samo, denně je to 500 až 800 miligramů v závislosti na tom, kolik dostane cholesterolu v potravě (čím méně ho sníte, tím více si ho tělo vytvoří).
Tělo také umí cholesterol vyloučit. Zbavuje se ho žlučí, kde je cholesterol přítomen, ale i ve formě žlučových kyselin, které je částečně přes střeva vylučuje z těla. „Dobrým sorbentem, tedy látkou, která na sebe tyto kyseliny nebo cholesterol naváže, je zelenina. Takže často stačí jen zvýšit její příjem,“ říká s úsměvem Kašparovský.
Zelenina totiž obsahuje vlákninu a rostlinné látky podobné cholesterolu, které snižují vstřebávání tuků cholesterolu a částečně i žlučových kyselin ve střevech a urychlují jejich vylučování.
V dalších ohledech je průzkum domácí kuchyně dobrý. „Mnozí lidé například neuváženě nahrazují živočišné tuky ze strachu před cholesterolem rostlinnými tuky. Některé z těchto tuků se v průběhu zpracování obohatí o nebezpečné množství tzv. trans-mastných kyselin. Pokud ale chtějí něco dělat s cholesterolem, musí snižovat i objem tuků jako takový. Navíc například na smažení jsou mnohé rostlinné oleje naprosto nevhodné, protože za vysoké teploty vznikající oxidační produkty jsou škodlivější než sám cholesterol,“ podotýká biochemik.
Zdůrazňuje, že zdraví lidé se cholesterolu nemusí bát, pokud mají vyváženou stravu. Důležitý je také pohyb. „Nejde o cholesterol, ale o zdravý životní styl. Důležitější je nekouřit a nebýt obézní. Tato kombinace se totiž spolu s vysokou hladinou LDL může stát zdraví velmi nebezpečnou až smrtelnou.“
A pokud má člověk nízkou hladinu cholesterolu i jeho přenašečů v krvi a přesto má tendenci k ucpávání cév, může mu pomoci alkohol, který cévy rozšiřuje. „Nejlepší je víno. Samozřejmě v malé míře, tedy asi jeden a půl deci denně,“ dodává Kašparovský.
