Luční prameništní slatiniště jsou ekosystémy na rozmezí suchozemského prostředí a prostředí povrchových a také podzemních vod. Jejich rostlinná i živočišná společenstva jsou výrazně ovlivněná vyvěrající podzemní vodou bohatou na minerály, která zároveň organizmům poskytuje velmi stabilní teplotní a proudové podmínky.
Slatiniště jsou jedinečná i z biogeografického hlediska, neboť jsou to drobná a navzájem od sebe izolovaná stanoviště osídlená řadou specializovaných druhů. Řídký výskyt tohoto typu biotopu měl v minulosti za následek relativně nízkou míru jeho poznání. Proto se v posledních 15 letech systematicky věnujeme výzkumu společenstev rozsivek, krytenek, hub, vyšších rostlin a měkkýšů na slatiništích v Západních Karpatech. Od roku 2010 zde také intenzivně zkoumáme vodní hmyz.
Skladba tamního geologického podloží způsobuje, že se podzemní voda zásobující jednotlivá prameništní slatiniště velmi liší obsahem minerálů, takže vzniká pestrá škála jejich typů – od těch se silným srážením uhličitanu a hořečnanu vápenatého, až po velmi kyselá a na obsah vápníku chudá přechodová rašeliniště. Na to reaguje jak vegetace, tak různé jiné organismy a většina významně mění druhové složení a často i druhovou bohatost.
Celá řada nalezených druhů byla pro studované území nová, mnoho z nich patřilo k málo častým až velmi vzácným, s úzkou vazbou na prameniště nebo smáčené povrchy. Například byl poprvé na území bývalého Československa potvrzen výskyt pakomára rodu Neostempellina, jehož larvy si staví z pěnovkového písku přenosné trubičkovité schránky. Další pro naše území nové druhy jsou z čeledí bahnomilkovití a koutulovití. Bahnomilka Idiocera sexguttata byla dokonce novým druhem pro střední Evropu a pro vědu zcela nový druh koutule rodu Jungiella, objevený na prameništi Bílé potoky u Vsetína, ilustruje, jak nedostatečné jsou naše znalosti vodního hmyzu těchto typů stanovišť.
Výzkum ukázal, že v počtu druhů hmyzu vedou na plné čáře vodní dvoukřídlí, zastoupení více než 160 druhy 26 čeledí. Na prameništích se hojně vyskytují také chrostíci, jejichž larvy jsou všeobecně známé stavbou schránek. Na počty jedinců však nepřevládá v prameništích hmyz, ale blešivec potoční, který patří mezi korýše.
U rostlin a živočichů jsme sledovali také jejich vztahu k chemismu vody, charakteru substrátu a obsahu kyslíku. Podmínky prostředí, v němž žijí, totiž do značné míry ovlivňují druhové složení společenstev jednotlivých slatinišť. Novým zjištěním ale byla i vysoká míra vlivu způsobu šíření. Skupiny, které se mohou šíři aktivně, protože dospělci jsou suchozemští a létají, reagují zejména na podmínky panující na lokalitě. Naopak druhy s pasivním šířením, například kroužkovci a korýši, jsou do značné míry ovlivněny také geografickými faktory.
Otázkou však je, jakým způsobem ovlivní tuto ohroženou vodní faunu probíhající změny klimatu. Celá řada larev specializovaných druhů vykazuje úzkou vazbu na teplotní a s ním spjatý kyslíkový režim pramenišť. Zásadní vliv, jehož dopady nejsme schopní jednoznačně předpovědět, by mohlo mít změnou klimatu vyvolané posouvání celých společenstev podél řek směrem k pramenům. Následná změna biotických vztahů, vyvolaná příchodem konkurenčně zdatnějších druhů, predátorů a parazitů, může představovat doposud neznámé riziko.
Kolektiv autorů působí na Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU. Výzkum je navázán na projekt Grantové agentury ČR.
