Mátu, měsíček nebo meduňku mladým farmakologům, kořeny různých máků biochemikům, mišpuli a jakon pro nutriční specialisty a mandragoru na ukázku. Nejen tyto, ale stovky dalších bylin jsou k vidění v Centru léčivých rostlin lékařské fakulty na brněnské Kraví hoře.
Historicky třetí brněnská botanická zahrada byla založena v roce 1952 jako Experimentální zahrada farmaceutické fakulty na pozemku u Sušilových kolejí. O tři roky později se přestěhovala do současného areálu v Údolní ulici a v roce 1962 pak přešla pod správu lékařské fakulty.
„Jsme specializovaní na pěstování léčivek včetně cizokrajných druhů. V zahradě máme i kořeninové, aromatické a užitkové rostliny využitelné ve stravování a také jedované byliny a rostlinné adaptogeny, které produkují látky zvyšující odolnost organizmu vůči stresu. Rostliny jsou určené pro výuku, výzkum a také pro prezentaci všem zájemcům,“ uvedla vedoucí centra Gabriela Křemenová.
V zahradě tak lidé najdou nejen rostliny, které mají buď vědecky či empiricky prokazatelné léčivé účinky, ale i takové, které byly využívané v minulosti nebo naopak patří mezi novinky perspektivní pro výzkum. Jsou tam i užitkové odrůdy s významnými dietetickými vlastnostmi jako topinambur nebo sója.
Mezi léčivky pak patří například měsíček, který má široké použití v medicíně i kosmetickém průmyslu nebo tymián pomáhající při léčbě onemocnění dýchacích cest. Z raritních rostlin pěstují na Kraví hoře třeba sibiřský ženšen, správně eleuterokok ostnitý, který má podobné účinky jako ženšen pravý a mimo jiné zvyšuje kondici a výkonnost organismu nebo klanoprašku čínskou, což je takzvaný strom pěti chutí, které se dají rozpoznat v sušeném plodu. „Návštěvníci se však nejvíc ptají na mandragoru, které se ve středověku připisovaly magické vlastnosti a používala se k léčbě řady nemocí. V současné medicíně se využívá jen sporadicky. Stejně jako rulík zlomocný je celá rostlina jedovatá,“ doplnila Křemenová.
Zahrada patří pod lékařskou fakultu, jejíž studenti a učitelé ji také využívají. Usušené různé části rostlin určené pro výuku putují především na ústav farmakologie nebo ústav ochrany a podpory zdraví. Důležitá je také práce centra na zakázku pro vědecké účely. Zahradníci například pěstují rozsáhlou sbírku čeledi mákovitých – Papaveraceae, jejíchž více než 70 položek využívá Biochemický ústav pro výzkum nových alkaloidů. V roce 2006 například tamní vědci získali český patent za využití alkaloidu makarpinu v průtokové cytometrii. „Vědcům dodáváme požadované části rostlin konkrétních odrůd v daném stáří a odebrané v určité fázi růstu,“ doplnila Křemenová.
Centrum se v současnosti stará o více než 900 druhů a odrůd rostlin, udržuje jejich genovou rozmanitost a svým rozsahem patří mezi nejvýznamnější sbírku svého druhu v Česku. Kromě pěstování bylin se věnuje i sbírání semen. Tato sbírka letos čítá 399 rodů a 713 položek. „Ze semen samozřejmě na jaře pěstujeme většinu rostlin, ale také vytváříme takzvaný Index seminum, který rozesíláme po botanických zahradách ve světě, které si pak od nás objednávají příslušná semena. My samozřejmě dostáváme podobné indexy odjinud a díky výměnám můžeme rozšiřovat naší sbírku rostlin o nové druhy,“ zdůraznila vedoucí centra.
Centrum o rozloze necelého hektaru obhospodařují tři zahradníci. V únoru a březnu začínají vysévat první rostliny a předpěstovávat je ve skleníku. Připravují záhony, ošetřují víceleté rostliny a dřeviny. Zhruba v polovině května pak přesadí většinu rostlin ven a pokračují v neustálém boji s plevelem. „Přes léto pak sbíráme příslušné části rostlin a sušíme je. V průběhu celého roku také sbíráme semena pro naši sbírku,“ popsala práci v zahradě Křemenová. Čištění semen, sestavování seznamu s nabídkou na výměnu, zpracování sušených drog a udržování zahrady zabere zaměstnancům zbylou část roku. „Máme hodně práce a jsme rádi, když se občas najdou praktikanti, kteří nám s údržbou zahrady pomohou,“ dodala vedoucí.
Centrum léčivých rostlin se nachází v Údolní ulici 74, zahrada je vzdálená asi 150 metrů od konečné zastávky tramvaje číslo 4 na Náměstí míru. Centrum je nově přístupné od května do září, a to ve všední dny od 9 ráno do tří odpoledne s výjimkou středy, kdy se zájemci do zahrady dostanou až do šesti hodin odpoledne.
Někteří si chodí i pro rady, jak pěstovat konkrétní rostliny, nebo chtějí vědět informace o exotických novinkách jako stévie a další sladidla. Porovnávají si také rostliny v zahradě s těmi, které si koupili u obchodníků. „Pokud můžeme, poradíme, ale neprodáváme semena ani sazeničky. Naše rostliny jsou tu na ukázku a pro všechny.“ zdůraznila Křemenová.
