Zajímá vás, jak souvisí domácí výroba zmrzliny se solením namrzlých silnic? Tak to jste na správném místě! Pojďme se na to tedy podívat.
Solení namrzlých silnic není nic neobvyklého a děje se to téměř každou zimu. Ale jak a proč vlastně sůl způsobí roztátí ledu?
Každá látka se vyznačuje řadou fyzikálních charakteristik. Jednou z nich je i teplota tání, což je teplota, při které krystalická látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.
Když látce dodáváme energii (teplo), látka se zahřívá. Při dosažení určité teploty se její hodnota při stálém zahřívání po nějakou dobu nezvyšuje.
Teplo (dříve nazývané latentní nebo skryté) potřebné pro změnu skupenství látky se nazývá měrným skupenským teplem tání.
Má-li led na silnici roztát, je třeba, aby okolní teplota byla rovna nebo vyšší, než je teplota jeho tání. Pokud je ale okolní teplota nižší, co pak? Pak nastupuje na scénu sůl. Směs soli a ledu má totiž mnohem nižší teplotu tání, a to až -21 °C (konkrétní hodnota záleží na koncentraci soli; pro teplotu -21 °C se uvádí 23% hmotnostní koncentrace soli). Je-li okolní teplota vyšší než teplota tání směsi, tedy vyšší než -21 °C, začne led se solí tát a vznikne pověstná břečka, kterou radlice ze silnice mohou snadno odstranit.
V praxi se sůl ovšem používá jen do teploty -7 °C. Důvod je ten, že při vyšších koncentracích soli se obtížně dosahuje jejího rovnoměrného promíchání s ledem na vozovce a udržení potřebné hmotnostní koncentrace 23 %.
Při nižších teplotách se proto používá chlorid vápenatý, který je sice dražší než sůl, ale za to je ohleduplnější k životnímu prostředí, našim botám a pneumatikám a je účinný až do teploty -35 °C.
V tomto místě bychom mohli skončit, ale zkusme se zamyslet trochu hlouběji nad celou situací. Aby začalo rozpouštění ledu, je třeba sůl rozpustit alespoň v troše kapalné vody. Voda ve formě vodní páry je všudypřítomná ve vzduchu. Jak ji ale dostat k soli rozprášené na zledovatělé vozovce?
Jistě jste si, hlavně v parném počasí všimli, že na chladnějších předmětech se objevují kapičky vody; tuplák dobře chlazeného piva se orosí. Jde o zkondenzovanou vodní páru obsaženou ve vzduchu. Vodní pára tedy kondenzuje na chladnějších površích. Vodní pára tak může zkondenzovat na zledovatělé silnici. V takto vzniklé vrstvičce vody se část rozprášené soli rozpustí a celý proces se tak nastartuje.
A jak souvisí solení silnic s výrobou zmrzliny? Jednoduše. Pokud se tedy bavíme o skutečné zmrzlině ze smetany.
Tady je recept: Smetanu podle chuti oslaďte cukrem s vanilkou (vnitřek vanilkových lusků rozmíchejte ve smetaně spolu s cukrem). Aby se z oslazené smetany stala zmrzlina, je ji třeba dát míchat do zmrzlinového stroje, což je záležitost poměrně drahá a v kuchyni by stroj zabíral zbytečně mnoho místa.
Chladící stroj si ovšem můžeme vyrobit celkem snadno ze dvou misek: větší a menší. Do větší misky dejte dostatečné množství ledové tříště a zasypte solí (pro 10% hmotnostní koncentraci použijte asi jeden objemový díl soli na 22 dílů ledu). Směs pořádně promíchejte. Teplota směsi klesne pod -15 °C.
Do druhé menší misky nalijeme smetanu s cukrem a vanilkou a vložíme do větší misky s ledem. A ruční zmrzlinový stroj je téměř hotový. Jediné, co mu ještě chybí, jsou ruce na míchání. A pak mícháme a mícháme, dokud neumícháme výtečnou zmrzlinu, kterou si děti zamilují a navíc je její výroba náramně baví.
Návod na výrobu zmrzliny nejdete i v našem videoseriálu Badatelna, v dílu na téma Proč se solí silnice.
