Vážený pane docente, s potěšením vám oznamujeme, že na váš vynález byl udělen český patent. Podobné věty rozesílá manažerka duševního vlastnictví z Centra pro transfer technologií (CTT) jen párkrát ročně, naposledy letos v srpnu Markovi Mrázovi z Ceitecu MU. Patent je v očích laiků nejvyšší metou vynálezců. Pravdou ale je, že se nehodí na ochranu každého vynálezu a jeho získání trvá řadu měsíců, někdy i let.
Patentem je možné ochránit pouze vynálezy, nelze ho získat třeba na objevy, vědecké teorie, estetické výtvory, odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo způsob chirurgického ošetřování.
Patenty jsou pro vědce i instituci prestižní záležitostí, jejich primárním účelem je ale komercializace. Svému majiteli zaručují na daném území po dobu až dvaceti let výlučné právo chráněný vynález využívat, vyrábět nebo třeba prodat licenci k jeho výrobě někomu dalšímu.
„Je to nástroj, jak zúročit investici. Ochrana patentem stojí nemalé peníze a úsilí. Pokud se rozhodnu něco chránit, měl bych to dělat s vidinou, že se to univerzitě vrátí, a následně se tak mohou peníze dostat i k samotným vědcům,“ vysvětlila manažerka duševního vlastnictví z CTT Markéta Vlasáková s tím, že získání českého patentu přijde na desítky tisíc korun, zahraničního na statisíce. Něco stojí i udržovací poplatky.
Někdy se ale bohužel vynálezce o možnost patentovat sám připraví. Třeba když vynález a jeho nosnou myšlenku odprezentuje na konferenci nebo publikuje v článku. „Důležité je neodkrýt podstatu vynálezu. Pokud indicií prozradíte dost na to, aby si někdo jiný z oboru dal dvě a dvě dohromady a došel ke stejnému závěru, nastává problém,“ dodala Vlasáková.
Za zveřejnění se považuje například i vložení závěrečné práce do ISu, které je sice povinné, ale univerzita z tohoto důvodu umožňuje po schválení děkanátem utajit ty části textu, které by mohly patentování ohrozit.
Výzkumník se nemusí bát, že bude muset o vynálezu mlčet několik měsíců nebo i let, než mu bude patent udělen. Stačí podat patentovou přihlášku, kterou si vědec „zabere území“ a získá prozatímní ochranu. „Pokud je odborník dostatečně připravený a je ochotný spolupracovat s patentovým zástupcem, příprava české patentové přihlášky může být záležitost několika týdnů,“ ujistila Vlasáková.
Na konci loňského roku platilo na území České republiky téměř 35 tisíc patentů. Tuzemské vysoké školy stojí za celou čtvrtinou z 880 patentových přihlášek, které Úřad průmyslového vlastnictví v roce 2015 obdržel. Masarykova univerzita loni získala patentů dvanáct: osm českých a čtyři zahraniční.
Text vznikl díky podpoře Centra pro transfer technologií MU.
