Jeho vizí je pomáhat pacientům prostřednictvím detailních znalostí o určitém léčivu, mít v něj důvěru, znát konkurenční preparáty i terapeutickou oblast.
Valíček sice není typickým absolventem Masarykovy univerzity, je absolventem Veterinární a farmaceutické univerzity a její farmaceutické fakulty, která se loni vrátila pod křídla MU. Tričko s nápisem MUNI Team ale po rozhovoru přijal s radostí.
Co je obsahem práce farmaceuta na pozici Medical Science Liaison?
Člověk na této pozici vykonává poradenskou činnost pro lékaře ohledně produktu, případně dané terapeutické oblasti. Já osobně jsem za firmu Merck v kontaktu s lékaři ve specializovaných centrech pro léčbu roztroušené sklerózy.
Mám ještě na starosti pacientské programy, což obsahuje správu webových stránek, telefonickou podporu pro pacienty a jejich rodinné příslušníky, dále jsem organizoval semináře pro lékaře a neobvyklý rok 2020 mi dal další zkušenost v podobě možnosti zorganizovat regionální virtuální setkání předních odborníků v rámci střední a východní Evropy.
Za normálních okolností je součástí mé práce účast na národních i mezinárodních odborných konferencích a kongresech, podílím se na překladech článků, přípravě přednášek. Medicínské oddělení má hodně možností a v každé firmě může mít člověk na této pozici různé kompetence.
Takže pracujete v té části farmaceutického byznysu, která není komerční?
Dalo by se to tak říct. Ve farmaceutické firmě jsou oddělení zaměřená na terapeutickou oblast, jako je registrace léčiv, je zde člověk zodpovědný za vyjednávání ohledně vstupu léku na trh, ale také IT, finance. Následuje komerční oddělení zodpovědné za prodeje konkrétních léčiv a jeho protějškem je právě medicínské oddělení.
Už z popisu pozice by práce neměla být propagační a prodejní. Zároveň se ale v rámci této části farmaceutické firmy můžete dostat i k poslední fázi vývoje léčiv ve formě podpory klinických studií, případně někde máte možnost navrhovat vlastní poregistrační studie a psát odborné články, později můžete směřovat také do managementu a na vrcholu například zastřešovat medicínské oddělení v rámci republiky nebo regionu.
Nikdy jste nechtěl být magistrem v lékárně?
Ale ano. S tím jsem na farmacii nastupoval. Chtěl jsem mít malou lékárničku, kde si budu vlastním pánem, ale to jsem ještě nevěděl, jak funguje obchod a šílená administrativa. A během studia jsem se prostě rozhodl, že nechci být řadový lékárník nebo třeba i vedoucí lékárny ve farmaceutickém řetězci.
Kvalitní lékárníky obdivuji a klaním se před klinickými farmaceuty, ale to neznamená, že když se člověk, tak jako já, dostane do korporátní sféry, nemůže dělat něco odborného a zajímavého. Lékárník je super povolání, ale ne každý farmaceut se musí vydat touto cestou, aby si zachoval odbornost.
Jak jste se dostal ke specializaci na onemocnění roztroušená skleróza?
Vždy mě fascinovala cílená léčba, mononukleární protilátky, nové generace léčiv. Původně jsem se zabýval onkologií už v rámci studia, ale v podstatě kvůli tomu, že jsem špatně snášel fatalitu onkologických onemocnění, jsem hledal uplatnění jinde. V tom se objevila možnost jít do oblasti roztroušené sklerózy.
Ač se to nezdá, tak prognóza onemocnění se v posledních letech výrazně zlepšila a léčba pacientům opravdu pomáhá. Dříve by třeba po deseti letech onemocnění člověk skončil na vozíku, dnes umíme progresi onemocnění zpomalit na takovou míru, že i po dvaceti letech mohou mít jen malé známky omezení, pokud dobře reagují na léčbu.
Toto je benefitem pro pacienty, co je při vaší práci benefitem pro vás?
Důvěra v kvalitní produkt, flexibilita a pestrost práce, dobrý kolektiv.
Loni v létě se farmaceutická fakulta stala součástí Masarykovy univerzity. Co jste si o tomto kroku pomyslel?
Jsem moc rád za připojení farmacie k MU. Myslím, že fakulta získá pevné zázemí a významný potenciál k růstu i směrem, který původní univerzita nemohla nabídnout. Otevírá to pro brněnskou farmacii hodně zajímavé možnosti a věřím, že tento krok byl správný.
Cítil jste tedy na fakultě při studiu, že odborně by vám farmacie mohla dát víc?
Už při studiích jsme se spolužáky několikrát řešili, že by bylo nejlepší, kdyby farmaceutická fakulta byla nějakým způsobem spojená s lékařskou fakultou. Lékaři mají studium asi trochu těžší a silně zaměřené na anatomii, fyziologii a patofyziologii, kde jako farmaceut silně ztrácím. Ale farmacie má zase větší povědomí o farmakologii a oba to jsou zdravotnické obory, které se skvěle doplňují. Spolupráce logicky musí přinést oběma oborům jen pozitiva.
Jak vzpomínáte na studentská léta a Brno?
V Brně jsem strávil osm let a jako člověk jsem poměrně sentimentální, takže mám spoustu pozitivních vzpomínek. Profesně se se spolužáky příliš nesetkávám, to vychází už z podstaty, že v republice jsou jen dvě farmaceutické fakulty a z nich se absolventi rozprchnou do všech koutů republiky i světa. Já nyní žiji v Olomouci a v Brně mi zůstali dva nejlepší kamarádi „Brňáci“ – shodou okolností Slováci.
Brzdí farmaceutický průmysl současná situace s koronavirem?
V rámci klinického výzkumu tomu tak asi bylo. Pozastavil se třeba nábor do klinických studií při první vlně pandemie. Takže přestože se výzkum nezastavil, prodlevy vznikají.
Jak byste si ideálně představoval odbornou spolupráci mezi fakultami a farmaceutickým průmyslem?
Farmaceutické firmy by mohly podporovat výzkum na univerzitách, bylo by to skvělé propojení světa akademického a korporátního. Fakulta má zázemí a personál, průmysl má finanční zdroje a „cíle“. Dále věřím, že většina absolventů, ať už farmacie, nebo medicíny, šla do svého oboru z lásky, baví je, ale zároveň nemají přehled o možnostech uplatnění svého vzdělání i mimo zdravotnická zařízení. Nemusí se primárně držet zajetých kolejí a mohou zvolit cestu podpory vývoje léčiv nebo edukace odborné veřejnosti.
