Pro studenta Fakulty sportovních studií MU Michala Vlčka je pohyb vším. Nejen že se o něm učí ve škole a každý den cvičí, ale správně se pohybovat učí také ostatní. V rámci projektu Movement Education vede lekce gymnastiky, kde odnaučuje lidi nesprávným pohybovým stereotypům a rozvíjí v nich přirozeně nastavený pohyb.
„Mojí filozofií je sparťanská kalokagathia – duševní a tělesná krása. Lidem nabízím jiný druh cvičení, než na který jsou zvyklí, zaměřený na přirozený rozvoj pohybu. Člověk není stvořený jen k běhání nebo chození, ale také ke skákání, dopadání a dalším pohybům,“ vysvětluje Michal svůj přístup k trenérství.
Podívejte se na video Movement Education
Snaží se proto v lidech rozvíjet všechny aspekty pohybu pomocí překážek, které přelézají či podlézají, a u toho se učí novým pohybovým dovednostem. „Používáme různá sportovní náčiní jako hrazdy, bradla, kruhy či akrobatický koberec. Hodně skáčeme na trampolíně, to rozvíjí koordinaci a pohyb těla kolem své osy, člověk se učí orientovat v prostoru v letu vůči zemi.“
Michal totiž věří, že každý člověk má v sobě nastavený určitý způsob pohybu, ale musí ho rozvinout. „Chodí k nám i lidé, kteří chtějí s pohybem začít úplně od začátku a vlastně neví, jak na to. Tam společně budujeme základ jejich pohybového stereotypu,“ doplňuje student.
Svým svěřencům poskytuje individuální i skupinové tréninky několikrát týdně. Jeho klientela je široká – trénuje malé děti, studenty i dospělé ve středním věku. „Po lidech chci, aby se zdokonalovali a překonali svoje zažité zvyklosti. Většina z nich umí základní pohyby jako kotoul, stojku či hvězdu, ale je důležité provádět je správně, aby si neničili zdraví. Hodně lidí vede sedavý způsob života, který zkracuje svaly v bederní oblasti a stehenní svaly a způsobuje bolesti zad a svalové dysbalance,“ popisuje Michal, s jakými problémy se lidé nejčastěji potýkají.
Stereotypy je podle něj možné i zcela odbourat, ale stojí to hodně úsilí. „Snažím se, aby si lidi sami přišli na to, jestli nějaký pohyb dělají správně, nebo špatně. Když vidím, že to nejde, tak je opravuju a na dalším tréninku to zkoušejí znovu a jinak. Co se naučí, musí opakovat na každé lekci a myslet na to, co je špatně a jak by to měli změnit,“ popisuje student techniku.
Jaké to pro jeho cvičence je? „Nejsem takový ten agresivní typ trenéra, který by řval na lidi. Jsem spíš mírnější, ale když vím, že chce někdo makat, tak jsem přísný. Vymyslím trénink, stopuju, počítám opakování, a pokud to ten dotyčný nezvládne, dáme mu pauzu, ale pak musí pokračovat. Chci ale, aby to lidi bavilo, ne aby ke mně chodili z donucení. Největší úspěch pro mě je, když se rozvíjejí,“ usmívá se Michal.
Sám si prošel kyfózou
S nesprávnými pohybovými návyky se student sám v minulosti potýkal. Měl hrudní kyfózu, tedy předsunutá ramena, oslabené svaly na lopatkách i mezilopatkové svaly a taky zkrácené prsní svaly.
„Prsa stahují ramena dopředu a nutí člověka sedět v ohnutém posedu, je to taková kachní pozice. Přitom však stačí mít pevný posed, který neunavuje páteř, s nohama od sebe na šířku pánve, pravými úhly v kolenech a rovnou oporou o opěradlo. Chce to stáhnout ramena dozadu, lopatky k sobě a narovnat se. Bradu zatáhnout dozadu, jako kdyby tě někdo tahal seshora za vlasy,“ svěřuje se Michal s osvědčeným receptem, jak předcházet bolestem zad a dalším problémům s pohybovým aparátem.
