Hledal způsob jak vytěžit ze studia co nejvíc, a tak se mladý medik Jakub Sumbal už v prváku zapsal na Lékařské fakultě MU do programu P-Pool. Osvojil si tam mimo jiné i speciální postup kultivace buněk v podobě takzvaných organoidů, tedy zmenšených verzí plnohodnotných orgánů. Nejen díky tomu se mu pak podařilo odjet na dvouměsíční stáž do prestižního Institut Pasteur v Paříži.
Speciální studijní modul P-Pool, což zkracuje název Pregraduální program pro motivované studenty lékařství s rozšířenou vědeckou přípravou, spočívá v každodenní návštěvě laboratoře, kde Jakub samostatně pracuje na různých vědeckých projektech. Vždy se přitom může poradit se svou mentorkou. „Už na střední škole jsem přemýšlel, jestli studovat medicínu nebo molekulární biologii. Právě program P-Pool mi umožnil oba obory propojit,“ vysvětluje.
Kromě rozšíření svých profesních obzorů ho k účasti v programu motivují i další věci. „Důležitou roli hraje přesvědčení, že tomu chci věnovat svůj volný čas, protože do laboratoří chodíme až po skončení výuky. Dostávám i nějaké finanční příspěvky na odborné konference v Česku i zahraničí. To vše navíc doplňuje skvělý individuální přístup mé školitelky Zuzany Koledové,“ pochvaluje si.
Zastavit nádor? Nejdřív je třeba znát, jak roste
Časopis Nature je označil za metodu roku 2017. Řeč je o mnohobuněčných konstruktech, takzvaných organoidech, které svou stavbou a funkčností velmi věrohodně simulují běžný orgán. Laika nejspíš napadne, že by jednou lékařům mohly sloužit k transplantacím. I tak daleko věda v budoucnu možná pokročí. Zatím ale svůj účel nacházejí hlavně při testech výzkumníků, včetně Jakuba. I on tuto techniku ovládá.
Jedna z hlavních výhod metody organoidů spočívá v jejich trojrozměrnosti. „Když se v laboratoři zkoumají nějaké buňky, obvykle se s nimi pracuje v plochém rozložení, typicky na tvrdých miskách, které se vkládají pod mikroskop. Jenže v lidském těle to takto nefunguje. Tam najdeme všechno ve 3D. Bádání na trojrozměrných modelech tedy zvyšuje relevanci výzkumu, a přináší nám tak slibnější a přesnější zjištění,“ objasňuje student.
„Organoidy pěstujeme přímo z živých tkání myší. Já konkrétně studuji jejich mléčné žlázy. Těch mohu mít na miskách celou řadu. Postupně k nim přidávám různé látky a zjišťuji, jak na ně organoidy reagují,“ popisuje Jakub moderní technologii, kterou při svých výzkumech na ústavu histologie a embryologie používá.
Tým biologů, jehož je součástí, se ve svém zkoumání věnuje především vývojové a nádorové biologii. „Chtěli bychom přispět k výzkumu léčby rakoviny. Proto se snažíme zjistit, jak spolu jednotlivé buňky v organoidu interagují a fungují. Musíme totiž nejprve pochopit mechanismus, kterým nádorové buňky rostou, abychom teprve poté mohli zjišťovat, co jejich růst brzdí,“ líčí mladík.
V ordinaci ho nepotkáte
Skvělé studijní výsledky a vynikající odborná průprava Jakubovi tento rok dopomohly k výjimečné nabídce – prostřednictvím stipendijního programu Amgen Scholars odjel na dva měsíce do pařížského Institutu Pasteur. „Napsali mi, že by se mnou rádi zkoumali plasticitu buněk mléčné žlázy, což mě nadchlo, protože se na ni zaměřuji dlouhodobě. Navíc jsem jim mohl nabídnout své know-how o metodě organoidů, které tam tehdy ještě neměli,“ vypráví o své jedinečné kariérní příležitosti.
A kam zamíří Jakub Sumbal, až své studium na lékařské fakultě dokončí? „Ačkoli studuji všeobecné lékařství, léčit lidi se nechystám. Určitě bych chtěl pokračovat výzkumným směrem, v tom mám jasno. Přemýšlím i o tom, že bych si někdy založil vlastní laboratoř. Kdoví,“ uzavírá.
