Přejít na hlavní obsah

Ani mladý vědec se papírování nevyhne

Jak se žije postdocům na Masarykově univerzitě podle Zuzany Koledové.

Zuzana Koledová pracuje v ústavu histologie a embryologie v rámci projektu Postdoc II.

Postdoc nemá se slovem poskok vůbec nic společného. Postdoc je totiž vědecká pozice, která umožňuje mladým lidem zcela se ponořit do bádání a nestarat se o nic dalšího. Podle Zuzany Koledové je však tento popis spíš mýtus.

„Už během magisterského studia mi říkali, ať si tu dobu, kdy můžu být pořád v laboratoři a soustředit se na psaní jediné práce, užiju. Na každém stupni vývoje vědecké kariéry se totiž od vás očekávají jiné schopnosti a s tím jsou spojené nové úkoly a zodpovědnost,“ říká molekulární bioložka, která pracuje v ústavu histologie a embryologie lékařské fakulty v rámci projektu Postdoc II.

Jako doktorandka musela kromě vlastní laboratorní práce na projektu také učit, prezentovat výsledky svého výzkumu na konferencích a měla zodpovědnost za některé činnosti v laboratoři.

„Tohle všechno vám vlastně zůstane a ještě přibude něco navrch. Například studenty vedu v laboratoři, učím je nové techniky a jsem zapojená do mnoha organizačních a rozhodovacích procesů,“ podotýká Koledová. Zároveň však zdůrazňuje, že má ve výzkumu mnohem větší samostatnost než dřív.

Mladá vědkyně se zabývá vývojem mléčné žlázy a procesů, které mohou vést k rakovině prsu, a věnuje se také výzkumu plicních nádorových kmenových buněk a nádorového stromatu. Do Brna přišla z univerzity v Manchesteru, kde působila také na postu postdoktoranda. „Úroveň vědecké práce je stejná. V Brně je výborný pracovní kolektiv a dobré vybavení, jen je o něco obtížnější se k němu dostat,“ podotýká s tím, že v zahraničí jsou běžnější sdílené laboratoře.

Zázemí, které mohou všichni využívat, podle ní vede k větší otevřenosti, komunikaci a snadnější spolupráci napříč univerzitou. Na rozdíl od předchozího působiště jí v Brně přibylo také papírování.

„Ubírá to čas na samotný výzkum, ale na druhou stranu je to dobrá příprava na shánění vlastních grantů a projektů,“ říká Koledová, která by na Masarykově univerzitě ráda zůstala i po skončení projektu.

Díky němu našly na fakultách a ve Středoevropském technologickém institutu Ceitec MU uplatnění na čtyři desítky mladých odborníků z tuzemska i ze zahraničních výzkumných pracovišť. Program podpořený necelými 165 miliony korun z evropských fondů potrvá ještě do konce června příštího roku.

Hlavní novinky