Přejít na hlavní obsah
Spolu se sedmi kamarády založila Kateřina Kudličková neziskovku a od září objíždí střední školy po celé republice, kde představují studentům možnosti, jaké jim práce na projektech typu SOČ nabízí.

Středoškolák v laboratoři není sci-fi. Studentka chce přilákat další

Kateřina Kudličková má i díky Středoškolské odborné činnosti našlápnuto na vědeckou kariéru.

Když před třemi lety začínala Kateřina Kudličková pracovat v laboratoři Vítězslava Bryji na projektu v rámci Středoškolské odborné činnosti, nevěděla pořádně, na čem vlastně pracuje. Výzkumu ale přišla na chuť a získala ocenění Česká hlavička. Teď chce další mladé lidi přesvědčit o tom, že má smysl zajímat se o výzkum už na střední škole.

Aktuálně má Kateřina před maturitou, a tak má podle svých slov víc času na vědeckou práci. „Ve škole máme volněji, takže často přes den a o víkendech chodím do laboratoře. Stále se věnuji původnímu tématu, tedy studiu funkcí bílkovin z rodiny RNFT, které souvisejí s rozvojem chronické lymfocytární leukémie.“

Právě na výzkumu nemoci, která postihuje především starší lidi, začala před třemi lety pracovat a na vzorcích od pacientů se pokoušela zjistit, zda a jaký vliv mají tyto specifické bílkoviny na délku života pacientů. Zjistila, že studované proteiny a stejnojmenné geny opravdu s délkou přežití souvisejí a mohou sloužit jako ukazatel rozvoje nemoci.

„Výzkum se už od té doby posunul. Popsali jsme, jak tyto bílkoviny reagují s dalšími komponenty v buňce, a blíž zjistili, jaká je jejich role v jedné ze signálních drah, s jejíž pomocí spolu buňky komunikují. Přišli jsme na to, že pokud je bílkovin RNFT moc, dráhu blokují. Jejich množství navíc negativně ovlivňuje mezibuněčné spoje a schopnost adheze, což může souviset se vznikem metastází,“ přiblížila svou aktuální práci Kateřina.

Na pomoc českým nadějím

Do bohunického kampusu ale nechodí jen zkoumat, letos začala také učit. Stala se lektorkou v centru Bioskop, kde ukazuje základy laboratorní práce teenagerům. I když mají podle ní někdy problém udržet pozornost, většinou je téma zaujme a jsou rádi, že mohou poznávat nové věci a pracovat v laboratoři, kam se třeba neměli příležitost na škole dostat. Kurzy vede ale jen jednou až dvakrát do měsíce, čas jí teď totiž zabírá neziskovka Sdružení pro podporu českých nadějí a příprava konference pro středoškoláky.

„Tato myšlenka nás napadla s kamarádem po celostátním kole SOČ. Když jsme se spolu bavili, došlo nám, jak moc nás celkově práce na vědeckých projektech posunula v životě. Získali jsme víc samostatnosti, jsme přijatí na vysoké školy, máme svoje projekty, které mají skutečný smysl, a přišlo nám škoda, že spousta středoškoláků o této možnosti neví,“ popisuje Kateřina zrod myšlenky založit sdružení.

Spolu se sedmi kamarády tak založili neziskovku a od září objíždí střední školy po celé republice, kde představují studentům možnosti, jaké jim práce na projektech typu SOČ nabízí. Radí jim, jak si vybrat téma nebo kde najít další soutěže, do kterých se mohou zapojit.

Konference pro středoškoláky, kteří chtějí víc

„Po čase jsme si řekli, že by bylo dobré zorganizovat konferenci, kde by se mohli podívat, jak to funguje v praxi a čemu všemu se už na střední věnují jejich vrstevníci. Chtěli bychom jim ukázat, jakou může mít projekt formu, motivovat a inspirovat je, pokud neví, co by chtěli dělat, a případně rovnou propojit s organizacemi, které nabízejí středoškolské soutěže a stáže a obecně podporují aktivizaci studentů.“

Podle ní se totiž především na školách mimo větší města stále setkávají s tím, že jejich vrstevníci netuší, že už na střední škole mohou pracovat ve výzkumu nebo třeba podnikat. „Často si myslí, že musí dokončit střední, jít na vysokou, kterou si vyberou podle toho, co je zrovna ve škole nejvíc baví, a do praxe mohou nastoupit až po skončení vysoké,“ dodává Kateřina.

Setkání nazvané Konference českých naději připravuje s kolegy na 5. června v bohunickém kampusu, a přestože už se musela popasovat se složitým výzkumem, několika soutěžemi i papírováním kolem zařizování sdružení, stále ještě ji některé věci dokážou zaskočit.

„Když jsem někdy dřív přijela na konferenci, měla jsem dojem, že ji organizátoři připravovali pár dní předem. To bylo opravdu hodně naivní. Teď s ostatními zjišťujeme, že je za tím mnohem víc práce, než to pak vypadá. Po půlroční práci ještě zdaleka není hotovo,“ dodává s úsměvem.

Kdo chce na konferenci vystoupit s příspěvkem, může se hlásit ještě do 30. dubna. Kdo si chce příspěvky jen přijet poslechnout, má na registraci čas ještě do 20. května. 

Hlavní novinky