Izolovat si chlorofyl nebo třeba vyzkoušet vlastní smysly v čichové soutěži mohou všichni zájemci na dni otevřených dveří Bioskopu. Vědecké výukové centrum funguje na Masarykově univerzitě už pět let a slavit bude v sobotu 22. září v prostorách bohunického kampusu.
„Od devíti ráno do čtyř odpoledne budeme mít nachystaná stanoviště s úkoly, kvízy a pokusy pro návštěvníky všech věkových kategorií. Najdou zde i ukázky ze stávajících nebo nově připravovaných kurzů včetně různých experimentů,“ přiblížila den otevřených dveří koordinátorka Bioskopu Petra Matulová.
Za vznikem výukového centra stála snaha přitáhnout děti a mladé lidi ke studiu přírodovědných oborů a seznámit je s univerzitou a prací vědců. Původně nabízel Bioskop žákům základních a středních škol šest kurzů z oblasti biologie a chemie, dnes si mohou školy či studenti vybírat ze 41 tematických hodin, které se nově věnují třeba i genetice nebo paleontologii. Vedle standardních kurzů centrum pořádá i pravidelné kroužky nebo letní školy.
„Je to jako pyramida, máme kurzy pro žáky základních škol, a když je to zaujme, mohou si vybrat kurzy pro starší děti nebo specifické programy, jako jsou letní školy. Těm, co chtějí spojit svůj život s vědou, pak pomáháme hledat vedoucí prací v rámci středoškolské odborné činnosti,“ popsal fungování Bioskopu jeden z iniciátorů jeho vzniku biochemik Lumír Krejčí z Masarykovy univerzity.
Během pěti let fungování prošlo programy Bioskopu na 13 tisíc účastníků. Lektoři centra už uspořádali téměř sedm set kurzů. „Nejen poznávací a vzdělávací úloha Bioskopu, ale i zapojení středoškoláků do reálných vědeckých projektů, je důkazem zcela jedinečného konceptu,“ dodal Krejčí.
Místo, kde se projeví talentovaní
V roli žáků i lektorů se kurzů Bioskopu zúčastnila řada talentovaných studentů, kteří uspěli v celostátních kolech středoškolské odborné činnosti i v mezinárodních vědeckých soutěžích.
Zajímavé téma pro středoškolskou odbornou činnost našla v Bioskopu třeba Kateřina Kudličková. S výsledky své práce zaměřené na výzkum leukémie se nakonec letos stala jednou z laureátek ceny České hlavičky a do Bioskopu se vrátí jako lektorka.
„Přišla jsem se v prváku na gymnáziu a vlastě nevím, co bych teď dělala, kdybych se o Bioskopu tehdy nedozvěděla. Proto chci v centru lektorovat a předávat znalosti dalším lidem,“ řekla Kateřina, která bude letos maturovat a zároveň působí v laboratoři Vítězslava Bryji na ústavu experimentální biologie.
Mezi zhruba padesáti lektory, kteří v Bioskopu působili či působí, se objevily také vítězka loňského ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce European Union Contest for Young Scientists – EUCYS Karina Movsesjan nebo Hana Sedláčková, která před třemi lety získala ocenění Undergraduate Awards označované jako Nobelova cena pro mladé. Obě mladé vědkyně nyní studují v zahraničí.
„Nechceme samozřejmě mít ze všech dětí vědce, ale pokud je to baví, dáme jim možnost se zlepšovat, přicházet na nové věci a zjišťovat třeba od lektorů informace o studiu,“ dodal Krejčí.
Budoucnost? Ne jen přírodní vědy
Bioskop aktuálně nabízí kurzy pro věkové kategorie od šesti, dvanácti a šestnácti let a na vybraná témata školí také učitele. Veřejnost se může s kurzy Bioskopu setkat na celé řadě popularizačních akcí, jako je Festival vědy či Noc vědců a centrum chce nově vypisovat také kurzy pro veřejnost.
„V budoucnu bychom chtěli ještě více pomáhat mladým lidem při hledaní jejich odborného zaměření a iniciovat také vznik odnoží Bioskopu v oblastech mimo přírodní vědy,“ doplnil Lumír Krejčí.
