Masarykova univerzita vytváří pro své studující bezpečné a podporující prostředí, vedle studijních podmínek je jeho součástí i systém poradenských služeb. Jeho další rozvoj nyní záleží i na studujících, od nichž chce univerzita získat zpětnou vazbu.
Síť pracovišť a služeb, které pomáhají zvládnout samotné studium, ale například i jeho kombinaci s prací, nebo s těžkou životní situací buduje Masarykova univerzita systematicky už přes dvě desítky let. Studujícím nabízí služby Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás, které pomáhá plnit požadavky studijních programů těm, kteří mají zdravotní omezení, Kariérního centra věnujícího se poradenství v oblasti budování kariéry a také Poradenského centra, které se soustředí na rady ohledně správné studijní strategie a nabízí také bezplatné služby psychologů.
„Jsme škola, která klade velký důraz na kvalitu vzdělání, na druhou stranu jsme univerzita vůči studentům přátelská, která nabízí při nesnázích záchrannou síť a řadu možností, jak případné obtížnosti překonat. Jsme si vědomi, že se potřeby studentek a studentů časem vyvíjejí a mění, že dnes přicházejí na univerzitu mladí lidé s trochu jinými očekáváními a požadavky než předchozí generace. Proto se zaměřujeme na to, abychom nestagnovali, ale dokázali na tyto změny vhodně a včas reagovat,“ řekla prorektorka MU pro záležitosti studentů a vnější vztahy Jana Fialová.
V posledních letech rostou především požadavky směřované na středisko Teiresiás, které eviduje přes 600 studentů se specifickými nároky, které souvisejí s poruchami učení, pozornosti, poruchami autistického spektra, chronickými somatickými onemocněními a zejména s psychickými obtížemi. Podobně čelí výraznému nárůstu požadavků na své služby také Poradenské centrum.
„V letošním kalendářním roce jsme realizovali již přes 3900 psychologických konzultací a stále evidujeme velké množství čekajících zájemců, pro něž se snažíme zajistit termíny,“ uvedla vedoucí Poradenského centra Silvie Šimonová. Zároveň ale dodává, že v porovnání s předchozími roky evidují vysoký poměr konzultací, na něž se objednaný studující nedostaví. „Snažíme se na klienty apelovat, aby se zavčas odhlašovali či kontaktovali přiděleného psychologa s dostatečným předstihem a uvolnili tak místo dalším zájemcům.“
Od října centrum také zajišťuje nový program ComMUNIty, což je podpůrná skupina studentů, kteří se pravidelně setkávají v prostředí bezpečném pro sdílení, setkání, osobní růst a budování psychické odolnosti. „Skupina mi připomněla, že na své starosti – ať už jsou spojené se školou či osobním životem – nejsem a nemusím být sám. V příjemném prostředí jsem se mohl svěřit, aniž by mě někdo soudil. Byť mé problémy nezmizely, určitě se mi díky této zkušenosti semestr zvládal mnohem lépe,“ ocenil přínos programu ComMUNIty jeho účastník Adam Kašpárek. Šimonová doplnila, že je zatím brzy na zhodnocení pilotního běhu tohoto projektu, ale z pravidelné účasti všech přihlášených usuzuje, že minimálně svou podpůrnou roli skupina plní.
Rozhodnutí, jak bude univerzita podpůrné služby na univerzitě rozvíjet, mohou aktuálně ovlivnit všichni studující na Masarykově univerzitě. Ti, kteří jsou ve druhém a vyšším ročníku, totiž mají v současnosti možnost zapojit se do studie, v níž se univerzita snaží zmapovat životní spojenost studujících na MUNI.
„Světové univerzity pomáhají svým studujícím v různých náročných situacích a také Masarykova univerzita chce jít cestou podporující životní pohodu lidí, kteří na ní studují. Potřebujeme ale vědět, jakým těžkostem čelí, zda je stres spojený se studiem na univerzitě, nebo jde třeba o zátěž z doby před vysokoškolským studiem. Budeme-li znát potřeby studujících, budeme moci vytvářet cílená preventivní opatření a efektivnější nástroje proto, abychom dokázali odstraňovat zbytečné překážky, které mohou vést k neúspěšnému studiu,” zdůraznila prorektorka Fialová.
Studující tak nyní mohou ve svých e-mailových schránkách najít odkaz na dotazník průzkumu Životní spokojenost studujících na MUNI, který zkoumá otázky duševní pohody, zdroje krátkodobého i dlouhodobého stresu, vyrovnávání se studijní zátěží, životní styl, ale také výskyt případného nevhodného chování na univerzitní půdě. Na jaře pak stejnou sérii dotazů dostanou rovněž studující, kteří jsou aktuálně v prvním ročníku studia.
Na vytvoření dotazníku se podíleli psychologové z lékařské fakulty, celouniverzitní ochránkyně práv, odborníci z Odboru pro strategii, Odboru pro kvalitu i Poradenského centra MU. Vyhodnocení dat provedou spolu s Odborem pro strategii, který zajišťuje všechna celouniverzitní šetření, psychologové z lékařské fakulty. Jedním z nich je Miroslav Světlák, který za současným nárůstem psychických problémů vidí především změnu v životním stylu a informační zahlcení. Doufá, že výzkum pomůže zjistit, zda psychické problémy části studujících souvisejí s nějakým dlouhodobým stresem, nebo s fungováním v univerzitním prostředí. Díky tomu pak bude moci univerzita rozlišit, s čím dokáže studujícím pomoci jako instituce, a co naopak musí ponechat na jejich vlastní odpovědnosti.