Studium je čas zážitků a především rozšiřování obzorů. A toho může člověk docílit nejen ve školních skriptech a na studentských akcích, ale také v dobrovolnické práci. Kam se za ní v Brně vydat?
Student práv Jakub Krainer přišel ke své dobrovolnické službě netradičně. Jako hosta do svého pořadu na Radiu R si pozval zástupkyni z Hospicu u Sv. Alžběty. Když slyšel, že se potýkají s finančními problémy, propouštějí personál, a přitom nemají dostatek dobrovolných pomocníků, rozhodl se jednat. Teď jednou týdně v hospici slouží na recepci.
„Normální člověk by mohl snášet každodenní styk se smrtí špatně, ale tady pracují nesmírně silné osobnosti. Nejen, že toto břímě unesou, ale práce s nimi je opravdový požitek. Nepoznal jsem jiný, tak pozitivní kolektiv, kde by se každá myšlenka a každé slovo rovnalo dobru,“ svěřuje se Krainer.
Lidé, kteří potřebují přátele
Rozptýlení v těžkých chvílích potřebují také pacienti Masarykova onkologického ústavu. Při čekání na vyšetření čas ubíhá snesitelněji, může-li si nemocný s někým popovídat či zahrát společenskou hru. Rodinu dobrovolníci samozřejmě těžko zastoupí, ale ne vždy je možné, aby rodinný příslušník byl v nemocnici, a chvíle samoty mohou být pro nemocného obzvlášť tíživé.
Jak s podobnou pomocí začít? Zapátrejte například v dobrovolnickém centru Motýlek. To se snaží pomáhat v lůžkových zařízeních poskytujících zdravotnické a sociální služby v Jihomoravském kraji. Dobrovolníky nabírá, školí i motivuje a posílá je na pracoviště s dlouhodobě nemocnými, seniory i dětskými pacienty.
Předávejte to, co umíte
O něco kvalifikovanější dobrovolnickou službu představuje třeba program doučování v IQ Roma servisu. Studentka Tereza Němečková z pedagogické fakulty každý týden dochází do romské rodiny a doučuje žákyni šesté třídy. „Probíráme hlavně matematiku a češtinu, které jí dělají problémy. Možnosti jsou ale široké, lze doučovat děti z nižšího i vyššího stupně základní školy, studenty střední nebo i vysoké školy,“ popisuje formy zapojení Němečková.
Když do organizace přišla, dostala na výběr z několika klientů, kteří momentálně hledali doučování, a podle sebe si vybrala, kdo jí nejvíce seděl. „Doučování mě baví svojí pestrostí. Kromě toho, že se učíme, si také jen někdy jen tak povídáme. Je to pro mě jistá forma odreagování,“ pochvaluje si studentka.
I univerzita potřebuje dobrovolníky
Dobrovolníci jsou základem také spousty studentských organizací na Masarykově univerzitě. Kromě velkých, mnohdy i nadnárodních spolků (AISEC, ELSA, IFMSA,...) fungují téměř na všech katedrách seskupení, která sdružují zájemce o prohlubování poznatků z oboru nebo o setkávání se s lidmi podobných zájmů.
„Takové organizace často vytváří hodnoty i pro ostatní studenty, což dobrovolníky naplňuje,“ vysvětluje kouzlo dobrovolnictví na školní půdě prezident studentské unie Munie Václav Prak. „Studenti se dostanou do kolektivu lidí s podobnými zájmy a najdou si tak přátele na opravdu dlouhou dobu. V neposlední řadě je dobrovolnictví jakýsi předstupeň před reálným zaměstnáním a taková zkušenost může člověku pomoct při hledání práce nebo už přímo v ní.“
Zmíněnými příklady dobrovolnictví zdaleka nekončí. V Brně působí nespočet neziskových organizací, které uvítají pomoc. Dobrovolnictvím se dá získat také zahraniční zkušenost. Chcete-li zjistit podrobnosti, zapátrejte u Dobrovolnického centra 67, kde vám rádi pomohou, jak začít s dobrovolnictvím v Brně nebo jinde v Česku, ale i v zahraničí.
