Touha po zlepšení jazykových schopností mě tentokrát vyhnala do Velké Británie. Vloni v lednu jsem si podala přihlášku do programu Comenius pro studenty pedagogických fakult a v dubnu se dozvěděla vzrušující novinu. Dostanu slušnou stipendijní podporu na stáž. A to ve Skotsku.
Tak trochu jiný šálek kávy
„Pojedeš se učit anglicky do Skotska?“ ptali se nevěřícně mnozí známí, kteří skotskou angličtinu už někdy slyšeli. Situaci bych přirovnala k šálku lahodného meduňkového čaje. Po náročném dni toužíte po klidné siestě s teplým uklidňujícím nápojem. Celý den se na něj těšíte, rozmazlujete se představou jeho chutě, sbíhají se vám sliny. Přijdete domů a na stole... je káva. Oba nápoje jsou skvělé, jen prostě úplně jiné.
Naštěstí jediným cílem stáže nebyla angličtina, ale především získání pedagogických zkušeností, v čemž mi nesrozumitelný skotský přízvuk nemohl zabránit. A tak jsem tady – v zemi s podivnou řečí, nesmírnou národní hrdostí, běloučkými ovečkami pasoucími se na krásně zelených travách, s muži, kteří nosí sukně, a ženami, které v pátek odhodí podpatky a o víkendu se vydají slézat hory.
Když skotské sukně víří
Skotsko je překrásná země a dává svým návštěvníkům tisíce důvodů ji milovat. Vedle úchvatné přírody berou dech také Skoti. Rádi se omlouvají, jsou nesmírně zdvořilí a neustále se usmívají. Nejkrásněji je zde pak během Celeidh, jejich tradiční slavnosti, při níž lidé všech generací tancují skotské tance za doprovodu folklórní kapely. Každý tancuje s každým, partneři se během večera nepřetržitě střídají. Radostná hudba, rychlé tempo, víření mužských sukní, dobrá nálada a úsměvy, které zbaví ostychu i toho, kdo neumí kroky.
Osobně jsem se Celeidh účastnila v den oslav narozenin Roberta Burnse, oslavovaného skotského básníka. Večer tak byl navíc zahájený slavnostní večeří složenou z hagisu s bramborovou kaší (to jsou ovčí vnitřnosti vařené v ovčím žaludku) a doplněný předčítáním Burnsových básní. Pocity z tohoto večera se těžko dávají do slov.
V každém případě mi tato zkušenost pomohla pochopit, proč chtějí Skotové nezávislost. Neskonale si váží svých tradic a uctívají osobnosti, které formovaly skotskou identitu a psaly historii země. Radostnými tanci a překrásnou hudbou upevňují vlastní identitu a oslavují Skotsko. Jsou jiní a hrdí. A mají pro to sakra dobrý důvod.
Autorka je studentka pedagogické fakulty.
