Buď jako místní. S takovým heslem vychází po celé Evropě mapy s názvem Use-it, které jsou plánem měst a průvodcem v jednom. Brno má čerstvě už svoji druhou verzi a podle jejích tvůrců, kteří pochází z řad studentů nebo absolventů Masarykovy univerzity, je ještě o něco lepší než první vydání.
>> přečtěte si také: 20 zvyků, které z vás udělají Brňáka
První verze mapy se v jihomoravské metropoli objevila před dvěma lety. Stejně jako v jiných městech Evropy ukazuje věci, jichž by si člověk, který je v daném místě poprvé, nemusel všimnout, ale právě ony dotvářejí skutečný charakter města.
Jistě, člověk v ní najde vilu Tugendhat nebo Špilberk, tvůrci ale ukazují, kam se jít podívat třeba i mimo střed města, upozorňují na místní fenomény a dávají dlouhou řadu tipů, kam si zajít na jídlo nebo pití. „Součástí celého konceptu je, že mapy mají být aktuální, proto teď přicházíme s novou,“ vysvětluje jedna z autorek Mariana Boudová.
Aktuální mapa se od té předchozí jasně odlišuje grafikou a řada změn je i uvnitř. „Jen za posledních pár měsíců vyrostla v Brně spousta nových kaváren nebo hospod, takže na to jsme se snažili reagovat. A přidali jsme také netradiční tipy, na co se jít podívat,“ říká Boudová, která tak vysvětluje, proč se mapa hodí nejen turistům ze zahraničí, ale třeba i studentům, kteří do města nově přichází, a také Brňanům, kteří zkrátka jenom chtějí poznat doma něco nového.
Kromě tipů, jak se chovat jako místní třeba při objednávání jídla v restauraci, dává praktický průvodce návrhy na procházky, představuje hantec a radí, jak se pohybovat po městě. A upozorňuje na fenomény, jako jsou třeba kouřící trubky nebo automat na červy u rybářského obchodu v Kotlářské ulici.
Mapa by měla umožnit vychutnat si esenci Brna bez toho, aby tu člověk musel trávit dlouhé měsíce. Tvůrci jich nechali vytisknout 58 tisíc kusů a postupně je distribuují do míst, kam si chodí pro informace turisté, nebo do hostelů. Pokud ji zájemce neuvidí hned na pultu, nemá se podle Boudové nechat odradit a má se zkusit poptat. Někde může být mapa podpultové zboží.
„Celý koncept se hlásí k odpovědnému nakládání se surovinami. Nechceme, aby si někdo nabral spoustu map a pak je třeba vyhazoval,“ vysvětluje absolventka fakulty sociálních studií, která šikovného průvodce vytvářela s dalšími osmi kolegy.
V Česku nebyli jediní. Když před dvěma lety vznikla první verze mapy, existovala jen pražská a ostravská verze. Teď už se cestovatelé můžou nechat svést k toulání také tou českokrumlovskou a českobudějovickou (tisknou se společně) a také olomouckou nebo plzeňskou. „Na to, jak jsme malá země, se u nás mapy chytly, víc už jich je snad jen v Itálii a Belgii, kde nápad vznikl,“ doplňuje Boudová.
