K matematice ho přivedli rodiče, a i když ho zpočátku příliš nebavila, dokázal už na střední škole objevit dosud nepublikovaný matematický důkaz takzvané Velké Fermatovy věty. Za ten získal ve své kategorii první místo v soutěži České hlavičky.
„Na gymnáziu jsme měli vypracovat závěrečnou maturitní práci, a když jsem viděl v nabídce témat i Velkou Fermatovu větu, vzpomněl jsem si, že už jsem o ní něco v dětství slyšel,“ líčí Vojta své začátky. Tato matematická rovnice je podle něj jedna z nejslavnějších matematických vět v historii a už od jejího vzniku – tedy od sedmnáctého století – se matematici z celého světa snaží přijít s jejím důkazem.
„Nedokazoval jsem celou rovnici, jen její část,“ vysvětluje Vojta, který si na pomoc přizval i učitele z Masarykovy univerzity. „Dokud to šlo, tak jsem postupoval sám, ale zhruba po roce jsem zjistil, že jsem na konci svých sil. Už jsem prostě nevěděl, jak dál, a začal jsem tedy konzultovat svůj postup i s odborníky z univerzity,“ popisuje Vojta.
Důkazu se věnoval přibližně rok a půl. Po jeho dokončení ho škola nominovala do Středoškolské odborné činnosti, kde skončil na druhém místě. Následovalo vítězství v soutěži České hlavičky. Přesto Vojtovi nestoupla sláva do hlavy. „Hlavně s příchodem na MU jsem pochopil, že nejde o nic tak velkého. Teď je třeba jít dál,“ říká Vojta, který už studuje na přírodovědecké fakultě.
Své zapálení pro matematiku objevoval postupně. V prvním ročníku na gymnáziu se umístil na matematické olympiádě a od té doby mu začaly chodit pozvánky na různé semináře a matematická soustředění. „To jsem zpočátku odmítal, protože mi přišlo, že tam jezdí banda podivínů,“ vzpomíná Vojta. Zlom nastal až s příchodem nového spolužáka, se kterým se začali trumfovat.
O budoucnosti ještě Vojta příliš nepřemýšlel, jedno ví ale přeci jenom jistě. „Nechci se od matematiky příliš odklonit, ale také se jí nechci věnovat na vědecké úrovni. Teď mě zaujala i finanční matematika,“ říká.
