Soutěž České hlavičky pro mladé vědecké talenty má své vítěze a hned tři ze sedmi oceněných středoškoláků pracovali na svých projektech na Masarykově univerzitě.
První místo v matematické kategorii získal Vojtěch Suchánek, absolvent gymnázia na třídě Kapitána Jaroše a dnes už prvák na Přírodovědecké fakultě MU. V kategorii přírodních věd zabývajících se lidským zdravím zase zvítězila Barbora Čechová z Gymnázia Matyáše Lercha v Brně, jediná letošní ženská laureátka. Cena cena ministerstva školství udělovaná za praktické projekty a inovace putovala k Ondřeji Groborzovi z Gymnázia Petra Bezruče ve Frýdku-Místku.
Z desítek nominací vybírala odborná porota, složená ze zástupců vysokých škol i vědeckých ústavů. Tento rok v soutěži jednoznačně dominovali studenti z Moravy.
Vojtěch Suchánek získal cenu za svou matematickou práci s názvem Důkaz Velké Fermatovy věty pro n=3. Ta je jednou z nejslavnějších vět v historii matematiky. Vojtu fascinovala už od útlého věku, proto se rozhodl, že se pokusí o vlastní důkaz pro její specifický exponent, kterému by však mohl porozumět i běžný student.
Na důkazu pracoval rok a půl. Využíval postupy, které se naučil na gymnáziu a své kroky porovnával s kroky jiných matematiků. Díky trpělivosti a také spolupráci s akademiky z Masarykovy univerzity se mu podařilo přijít na dosud nepublikovaný důkaz.
Barbora Čechová se zabývala studiem helikázy Rothmund-Thomsonova syndromu, což je protein s důležitou funkcí jak při samotné replikaci DNA, tak i při opravných systémech DNA. Pokud se objeví mutace v genu kódujícím tuto helikázu, projevuje se onemocnění známé jako Rothmund-Thomsonův syndrom.
Do laboratoří Masarykovy univerzity chodila Barbora i přes letní prázdniny a ve škole si zařídila individuální studijní plán. Píle se ji vyplatila – výsledky její práce se staly součástí vědeckého článku v prestižním impaktovaném časopise DNA Repair. Mentorkou jí byla jiná studentka Masarykovy univerzity Hana Sedláčková, laureátka Českých hlaviček z roku 2011, která patří velkým nadějím české vědy.
Ondřej Groborz se ve své práci věnoval možnostem odstranění následků historické těžby uranu na území ČR a také optimalizaci jeho chemického získávání z vytěžené rudy. Úkol řešil společně se svým týmem v soutěži Bohatství Země, kterou v loňském roce organizovali Přírodovědecká a Ekonomicko-správní fakultě MU a Fakulta sociálních studií MU.
Ondřej navrhl speciální chelatační polymery, které mají schopnost vychytávat uran z vodných roztoků. Tyto polymery mají mnoho podob, mohou vypadat jako netkané textilie či jako polystyren. Při rozmístění těchto polymerů do oblastí se zvýšenou koncentrací uranu bude docházet k odstraňování uranu z životního prostředí. Dle jeho návrhů tak může být tato technologie použita nejen na dekontaminaci odkališť, ale taktéž na získání uranu z důlních vod ze zatopených dolů, z vodních toků se zvýšeným obsahem uranu apod. V budoucnu by Ondřej chtěl, aby se tato technologie používala i u čističek vod – nejen pro zachycení uranu z vody, ale i pro zachycení všech možných kovů.
