Alternativy k běžným komerčním podnikům vymýšlejí v rámci svého studia posluchači Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU. Řada z jejich nápadů už v praxi úspěšně funguje: První česká firma na sdílení aut s názvem Autonapůl už obsluhuje čtyřicet vozů. K přírodě šetrné formy pohřebnictví, s nímž se začalo v Praze v Ďáblicích, už pronikají i do jiných míst republiky. A brněnská kavárna Tři ocásci neservíruje jen kávu, ale také energii do debaty o spolcích a sdružování v Česku.
Strůjce zmíněných nápadů spojuje snaha o převedení k přírodě šetrných iniciativ do reálného života. Studentské projekty, které v počátcích získávaly podporu od známých nebo skrze crowdfundingové kampaně, jsou už nyní nezávislé a rozvíjejí se.
Michal Šimoník, zakladatel firmy Autonapůl, jejímž prostřednictvím lze sdílet auta, se svým podnikáním začal ještě jako student. S kamarády si půjčoval jedno auto a napadlo ho napsat o tom diplomovou práci. „Sdílením dnes nahradíme až čtyři sta aut, která se nemusela vyrobit. Lidé k nám nevstupují ale jen z ekologických důvodů. Důležité pro ně je, že carsharing je ekonomičtější a pohodlnější, než auto vlastnit,“ sdělil Šimoník.
Svoji diplomovou práci s názvem „Až umřu, zasaďte na mě jabloň“ využila také Blanka Dobešová. Dnes je členkou organizace Ke Kořenům, která spravuje Les vzpomínek, první český přírodní hřbitov, kde je možné uložit popel zemřelých ke kořenům památečních stromů. „Moje práce postupně přerostla v první místo, kde nemusí být pozůstalí spoutaní náhrobky. Les se nám teď krásně zelená, možná i proto, že v něm bylo na pět desítek osobnějších obřadů, než jsou ty v krematoriích. Zájem o přírodní hřbitovy už je i v dalších městech,“ přiblížila Dobešová.
Oba absolventi Masarykovy univerzity představili svoje výsledky před několika dny na konferenci Proměny životního způsobu a jeho environmentálních souvislostí. Svoji vizi zde prezentovala i Tereza Náhlíková, provozovatelka brněnské kavárny Tři ocásci: „S kamarády jsme chtěli vytvořit prostor, kde by bylo možné dostat nejen eticky vypěstované a poctivé jídlo a pití. Nechtěli jsme jen kavárnu, ale měli jsme vždy za cíl i politický a aktivistický přesah. Stali jsme se družstvem o 25 členech. Lidé, kteří tu pracují, se tak společně podílí i na rozhodování a formují kulturní program kavárny.“
Studentská část konference, díky níž se na fakultu sociálních studií inovátoři vrátili, se konala díky finanční podpoře Norských fondů, konkrétně projektu Implementation of Curricular Innovation of Environmental Studies.
