Předváděcí prodejní akce a praktiky takzvaných šmejdů si pro svůj fejeton s právní tematikou vybrala studentka Masarykovy univerzity Svatava Veverková. Vyhrála s ním soutěž Ukaž svou kreativitu, kterou pořádá právní informační systém Codexis Academia.
„Na předváděcí akci jsem byla jen jednou, když mi bylo asi třináct let. Dělala jsem doprovod naší rodinné známé a dobře si vzpomínám, jak na mě představení prodejců působilo. Vůbec neodsuzuji seniory, že jim věří,“ svěřuje se studentka pátého ročníku Právnické fakulty MU, jak si vybrala téma své práce.
Problematice těchto akcí se věnuje už delší dobu, protože pracuje v právní poradně spotřebitelské organizace dTest, kde se s tématem setkává pravidelně. „Příběhy lidí, kteří u nás hledají pomoc, jsou často jako přes kopírák. Nejlepším řešením, jak podobnému zneužití předejít, je tak podle mě osvěta. Když nebude poptávka, nebude ani nabídka,“ říká Svatava.
Jak píše ve svém fejetonu: „V cestě za denním chlebem se zlatou kůrkou se střetl princip svobody podnikání a ochrany spotřebitele jakožto slabší smluvní strany.“ Jednoduché legislativní řešení této patové situace však nevidí. „Nově je v zákoně o ochraně spotřebitele zakotvena podmínka, že prodejci nesmějí přijímat peníze během konání předváděcí akce a sedm dnů po uzavření smlouvy. Samozřejmě to nerespektují a mají způsoby, jak toto ustanovení obejít,“ připomíná Svatava s tím, že toto opatření je navíc v rozporu s evropskou směrnicí o právech spotřebitelů.
„Řešením je tedy osvěta, je třeba se o problémech bavit, otevřeně si přiznat, že i přes naše varování nemalá část seniorů na předváděcí prodejní akce stejně pojede, a proto je alespoň upozorňovat, že nemusí například hned na místě platit,“ uvádí Svatava.
Potíž s předváděcími prodejními akcemi je hlavně v tom, že řada důchodců si takto krátí čas, na akce jezdí opakovaně a také si nerada přiznává, že udělala chybu. Největší problém totiž je, že i když odstoupí od smlouvy v zákonné lhůtě 14 dnů od převzetí výrobku, prodejce jim už peníze většinou nevrátí.
Senioři jsou obecně spolu s dětmi nejzranitelnější skupinou spotřebitelů. Ochranu ale potřebují i ostatní. Po dvou letech práce v poradně může Veverková říci, že nejvíc dotazů je na zamítnuté reklamace.
„Pro podnikatele je to jednodušší, protože počítá s tím, že jen minimum lidí se bude bránit. Při zamítnuté reklamaci je totiž potřeba nechat si vypracovat znalecký posudek, který něco stojí. Jenže pokud je posudek ve prospěch spotřebitele a reklamace uznána, tak podnikatel musí uhradit i náklady na posudek,“ podotýká studentka.
Lidé se však bojí, že je to drahé, a nechtějí peníze investovat. „U klasických spotřebních věcí jako boty se ceny posudků pohybují okolo tisíce korun. Řada znalců je navíc slušná, a pokud vidí, že by posudek nebyl ve prospěch spotřebitele, řeknou mu to a za takové posouzení si berou jen naprosto minimální sumu,“ říká budoucí právnička.
Svatavu práce v dTestu baví. Rok kvůli ní dojížděla do Prahy, kde měla na starosti telefonní poradnu. V současnosti už pracuje z domu a odpovídá lidem na e-mailové dotazy. Denně jich dostává okolo třiceti.
Do budoucna by však studentka práv chtěla své zaměření změnit. „Doufám, že se mi podaří udělat nějaký projekt týkající se bezdomovectví, protože to je podle mě další problematika vytlačovaná na okraj společnosti. Lidé o ní nechtějí mluvit, přitom ne každý člověk žijící na ulici je alkoholik a ne každý si sám může za situaci, v níž se ocitl,“ říká Svatava.
Sociální cítění si odnesla mimo jiné ze studia speciální pedagogiky na pedagogické fakultě, kde se věnovala logopedii a surdopedii, tedy péči o sluchově postižené. „Uvědomila jsem si, že jsou mezi námi lidé zranitelní, které by mnozí raději neviděli. Ale je třeba na jejich problémy poukazovat a mluvit o nich,“ zdůrazňuje Svatava, která je i šéfredaktorkou nového studentského časopisu na právnické fakultě s názvem FAKT, jehož první číslo vyšlo v květnu.
