Student Přírodovědecké fakulty MU Martin Musil ve své bakalářské práci přišel s unikátním způsobem, jak využít data od nadšenců do biologie v reálných vědeckých výzkumech. Jeho návrh na vylepšení mobilní aplikace BioLog zaujal i odbornou komisi. Odnesl si první místo v bakalářské kategorii soutěže prací s tematikou životního prostředí a ekologie se vztahem k Jihomoravskému kraji. Už počtrnácté ji vyhlásila environmentální škola Lipka a Jihomoravský kraj.
V konkurenci 28 různorodých prací z 12 fakult a 6 univerzit uspěla také Eliška Malaníková ze stejné fakulty. Její práce obsadila třetí místo v diplomové kategorii soutěže. Vítězkou diplomové části je Pavla Kratochvílová ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, která zkoumala vznik a vlastnosti divočiny pod lomem Hády v Brně.
Vyhlášení soutěže proběhlo v rámci mezioborové environmentální konference. „Ta je jedinečná tím, že spojuje studenty nejrůznějších oborů s lidmi z praxe, akademiky i neziskovkami a umožňuje v tomto plénu nejen rozebrat výsledky prací studentů, ale i diskutovat o zajímavých a aktuálních tématech,“ vysvětlila mluvčí Lipky Veronika Neckářová.
Jak vylepšit BioLog
Na práci bakalářského výherce – studenta aplikované geografie Martina Musila zaujala komisi především její aplikovatelnost a také aktuálnost. Mobilní aplikace BioLog od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR slouží jako digitální zápisník při pozorování českých zvířat a rostlin.
“Mnou navrhované rozšíření umožňuje motivovat uživatele, aby sbírali data, která jsou potřeba pro konkrétní výzkum,” vysvětluje Musil. V práci navrhl fungování svého rozšíření, databázi i grafiku. Postoj z agentury k návrhu studenta je velmi kladný, ale kdy přesně jeho vylepšení do aplikace zahrne, zatím není jasné.
Stav hmyzu v Bílých Karpatech
Druhá oceněná studentka Masarykovy univerzity, Eliška Malaníková, se od komise dočkala ocenění především za rozsah své práce. “Mým cílem bylo zjistit, v jakém stavu se nachází společenstva býložravého hmyzu na zatravněných lokalitách v Bílých Karpatech, které byly v minulém století využívány k intenzivnímu zemědělství,“ popisuje.
Malaníková sbírala vzorky tři roky a zpracovala tudíž velké množství materiálu. „Podle názoru poroty tak mohou být výsledky práce zohledněny v budoucnu při rozhodování o způsobu obnovy travních porostů na orné půdě,“ říká úspěšná absolventka zoologie.
Celkem porota ocenila tři bakalářské a pět diplomových prací a odměnila je finanční odměnou i tematickými knihami. Masarykova univerzita měla v soutěži nejbohatší zastoupení fakult. Soutěžilo 7 studentů MU z Přírodovědecké, Právnické, Filosofické i Fakulty sociálních studií.
