Čtyři hadi, gekon, dva potkani, sklípkan a rybičky, to je jen část domácích mazlíčků, s nimiž žijí Matej Dolinay a jeho přítelkyně Zuzana Literáková. Potkali se při studiích na Přírodovědecké fakultě MU a své nadšení pro přírodu a především pro plazy se snaží zužitkovat v projektu Living Zoology.
„Chceme propagovat zoologii, popularizovat vědu i ochranu přírody. Natáčíme dokumenty, fotíme zvířata v jejich přirozeném prostředí a na různých akcích jejich život přibližujeme také dětem,“ přiblížil náplň projektu Matej, který je doktorandem na přírodovědecké fakultě.
Už odmala měl rád dinosaury a postupně se od nich dostal k dnešním plazům. Jedním z jeho snů bylo podívat se do národního parku Komodo, který se rozkládá na několika ostrůvcích v Indonésii a je domovem největšího ještěra, varana komodského. „Je to jedinečný živočich, jediný plaz na vrcholu potravního řetězce,“ podotkl Matej, kterému se loni sen splnil a za varany i s přítelkyní odjel.
Podařilo se mu mimo jiné natočit, jak varan loví jelena. „Byla to obrovská náhoda a také štěstí v tom, že náš průvodce dostal echo a dokázal nás velmi rychle dostat na místo, kde lovili,“ podotkla Zuzana s tím, že ani pro tamní strážce parku není obvyklé něco takového vidět. Jako zoologové měli výhodu v tom, že mohli na ostrově přespávat. Běžní turisté jej totiž musí vždy na večer opustit. „Varani mohou být nebezpeční. I když nejsou útoční, jsou schopní zabít člověka. Jsou to mimo jiné největší jedovatá zvířata na světě a lidé mohou zemřít třeba jen na následky pokousání,“ uvedl Matej.
I když jsou plazi aktivní jen ve dne, i v noci museli být Zuzana s Matejem ve střehu. „Když odjedou turisté, tak se varani běžně stahují na záchodky. Zřejmě je jim tam teplo, ale člověk si pak musí dávat pozor, aby tam na ně nenarazil,“ popsala zážitky s plazy, kterým se říká také komodští draci, Zuzana.
Život varanů a dalších obyvatel národního parku, se pokusili zachytit v dokumentu, který by rádi dostali na profesionální úroveň. K tomu potřebují už jen dodělat komentář a zaplatit hudbu. „Zkoušeli jsme crowfunding, což nevyšlo, a teď hledáme sponzory, kteří by nám s dokončením pomohli,“ řekl Matej, který podle svých slov vždycky miloval dokumenty o přírodě a snil o tom, že jednou by mohl podobné filmy vytvářet.
Rozpracovaných tak má víc snímků. Kromě toho o komodských dracích natáčel letos také v Kongu, kde s kolegy mapovali život zapomenutého druhu krokodýla. Předtím sbíral materiál v Kamerunu, kde se věnoval žábám.
„Zabývám se evolucí plazů a obojživelníků. V Kamerunu jsme mimo jiné pracovali s největší žábou světa, veleskokanem goliáším, která může vážit přes tři kila. Je vzácná a ví se o ní jenom velmi málo. Není třeba jasné, proč dosahuje takových rozměrů,“ popsal svou další práci Matej.
Natáčení dokumentů o přírodě je podle něj hodně náročné, člověk musí být perfektně připravený na všechno, co ho může na místě potkat. Musí dokonale znát život sledovaného druhu zvířete a mít i dobré kontakty na místní lidi, kteří nejlépe vědí, kde a kdy se například daný had vyskytuje.
„Je důležité si také expedici správně načasovat, protože třeba v období sucha v tropech je většina hadů zalezlých. Na Komodu jsme ale zrovna v době sucha byli, protože varani se dají v méně bujné vegetaci lépe pozorovat a navíc zrovna probíhá doba páření, kdy jsou aktivnější,“ přiblížil zoolog práci dokumentaristy.
Exotické destinace navštěvují oba zhruba jednou do roka. Zbytek času se pak věnují zpracování nasbíraných materiálů a také české přírodě. Pracují například na filmu o zdejších hadech.
„Většina lidí se plazů zbytečně bojí, nebo je přímo nesnáší. My chceme tento postoj změnit. Jedovatí hadi jsou sice nebezpeční, ale když jim člověk neubližuje, je v klidu a ví, jak s nimi manipulovat, hadi nemají důvod útočit nebo být jinak agresivní. Setkání s hadem pak není nebezpečné,“ zdůraznili oba přírodovědci.
