Jsou poslanci s více volenými mandáty aktivnější či méně aktivní než jejich kolegové? A je taková kumulace mandátů pro českou politiku dobrá? Právě tomu se ve své diplomové práci věnoval čerstvý absolvent politologie na fakultě sociálních studií Lukáš Hájek.
S prací zvítězil v soutěži Františka Ladislava Riegra, kterou vyhlásil předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Hamáček. Hájek ve své práci zjistil, že všeobecně negativně vnímanou kumulaci mandátů je třeba vnímat méně jednostranně. „V práci jsem prokázal, že vliv hromadění mandátů na aktivitu poslanců existuje, ale nelze ho nijak zobecňovat – někdy je pozitivní, někdy negativní. Příběh kumulace mandátů je zkrátka barvitý,“ popisuje úspěšný student.
Nejvíce času věnoval sběru dat o parlamentní aktivitě a o držených mandátech jednotlivých poslanců, náročná práce se však vyplatila. Hájkovu diplomku přihlásil do soutěže, která oceňuje práce věnované parlamentarismu, vedoucí katedry politologie Stanislav Balík poté, co ji student obhájil a získal nejlepší možné hodnocení.
„Když jsem postoupil do finále, musel jsem práci prezentovat odborné komisi a vést s ní diskusi. Pak už následovalo vyhlášení v poslanecké sněmovně, kde mi cenu předal její 1. místopředseda Radek Vondráček,“ vzpomíná Hájek.
Po dokončení studia na Masarykově univerzitě zamířil do zahraničí a aktuálně studuje na univerzitě v německém Mannheimu. Minulý semestr navíc strávil na kanadské University of Ottawa.
V rámci svého oboru se zabývá výzkumem parlamentarismu se zaměřením na český politický a stranický systém. „Mým snem je ve studiu pokračovat zase v České republice a láká mě možnost jednou politologii vyučovat. Snažil bych se studentům zprostředkovat něco ze svých zahraničních zkušeností,“ prozrazuje vysokoškolák.
Už jako středoškolák vedl Hájek projekt Neviditelné oběti komunismu, který se zaměřuje na sběr příběhů českých emigrantů žijících v Kanadě a Austrálii, kteří opustili republiku po roce 1948.
